Turistické informační centrum
Základní údaje
Tišnov leží v malebné členité krajině prvních výběžků Českomoravské vysočiny. Ačkoli archeologické nálezy prozrazují, že toto území bylo osídleno již ve starší době kamenné, první písemná zmínka pochází z roku 1233. Najdeme ji v zakládací listině kláštera Porta coeli, kde královna Konstancie posílá řeholnice cisterciačky na Moravu do "Tusnovic". Město bylo majetkem kláštera v blízkém Předklášteří až do zrušení kláštera roku 1782.
Hospodářský rozvoj městečka nejednou narušily válečné a přírodní katastrofy. V roce 1428 vypálili město i klášter husité, těžké bylo i období třicetileté války, či napoleonská tažení. Několikrát město zachvátily rozsáhlé požáry, například v roce 1668. Pro novou etapu hospodářského a společenského rozvoje měla velký význam zejména železnice, která město propojila v roce 1885 s Brnem a o dvacet let později s Havlíčkovým Brodem a Prahou.
Kromě barokních domů a původně gotického farního chrámu sv. Václava, který byl často přestavován, se Tišnov může pochlubit několika zajímavými ukázkami architektury 20. století. Jedná se kupříkladu o novorenesanční radnici v romantickém historizujícím slohu, která byla přestavěna v roce 1905, přičemž autorem barevných nástěnných sgrafit zachycujících události z tišnovské historie je malíř Jano Köhler. Dále jde o několik secesních vil z počátku století, nemocnici či funkcionalistickou budovu městské spořitelny, která byla postavena dle návrhu architektů Bohuslava Fuchse a Jindřicha Kumpošta. Z funkcionalistického období pochází také v roce 1996 rekonstruovaný Jamborův dům se stálou expozicí obrazů akademického malíře Josefa Jambora, který část svého díla věnoval městu, a dalšími výstavními místnostmi, ve kterých celoročně probíhají krátkodobé výstavy výtvarných děl.
V Tišnově, který je proslulý díky bohatým nalezištím minerálů, se dvakrát ročně konají Mezinárodní expozice minerálů. Pozornost četných návštěvníků přitahuje například kopec Květnice či přírodní park Svratecká hornatina.