Městská knihovna uspořádala zájezd do státního zámku Valtice na výstavu „Pretium laborum non vile“ - Rytíři Řádu Zlatého rouna na Moravě.
Výstava, věnující se tématu Řádu Zlatého rouna a jeho moravským nositelům v 16. až 20. století, prezentovala nejen konkrétní osobnosti z řad rytířů, ale také jejich vztah k významným historickým událostem, k nim se vztahujícím místům, osobnímu životu, případně k uměleckému mecenátu. Ve všech případech byl kladen důraz na jejich propojení s evropskými souvislostmi. Expozice byla tvořena předměty, které se bezprostředně vztahovaly k samotnému řádu a jeho nositelům. Kromě portrétů a grafických listů šlo například o busty, uniformu, dobovou korespondenci, ale také knihy a samozřejmě samotný řád. Exponáty byly svezeny z více než 20 míst, a to ze státních hradů a zámků, ze soukromých sbírek, z muzeí a dalších institucí.
Skupina seniorů se zájmem naslouchala výkladu průvodců nejen o výstavě samotné, ale také o valtickém zámku, který je součástí Lednicko valtického areálu zařazeného mezi památky UNESCO.

Sultanát Omán leží na východě Arabského poloostrova. Sousedí se Saudskou Arábií na západě, Spojenými arabskými emiráty na SZ, na severu přes Hormuzskou úžinu s Iránem a na jihu s Jemenem. Země trošku připomíná krajinu z pohádek tisíce a jedné noci. Narozdíl od menších zemí Perského zálivu nabízí příjemné horské scenérie, svěží oázy a netknuté pláže.
Účastníci cestopisné besedy s panem měli možnost s panem Jiřím Čefelinem absolvovat dobrodružnou cestu na kole tímto posledním rájem na Arabském poloostrově. Společně zavítali na pouště, sluneční hory i pirátské pobřeží a nezapomněli navštívit ani staré pevnosti a býčí zápasy.

Druhé setkání seniorů v rámci "Salonků" proběhlo netradičně až v odpoledních hodinách. Senioři se totiž vydali do divadla, kde pod vedením Igora Ondříčka, šéfa hudební scény Městského divadla Brno, prošli téměř celé zákulisí již zmíněného stánku múz. V pauze mezi zkouškami a představením se pan Ondříček ujal skupiny zájemců a provedl je hudební i činoherní scénou. Kromě klasických pohledů - např. do zákulisí, pod jeviště nebo pohled na jeviště shora, tedy z míst, kde většinou sedí osvětlovači, viděli i kostymérnu, šatny herců, převlékárnu, maskérnu, zkušebnu anebo třeba divadelní prádelnu, neboť šaty se perou po každém představení. Obyčejný člověk až žasne, kolik lidí "vypomáhá" v zákulisí. Při představení Bídníků hlídá hladký průběh hry až 50 zaměstnanců. Hodinka v milé společnosti utekla velmi rychle, našel se i čas na vzpomínání na dřívější léta Městského divadla Brno. Exkurze byla pro účastníky jistě přínosná také v tom, že si lépe uvědomí, proč je divadlo tak drahé a že je nedělají jen herci, ale také další divadelní pracovníci.

Již 5. ročník projektu „Salonky“ byl zahájen exkurzí do Jarošova mlýna ve Veverské Bítýšce.
Pan Karel Zatloukal nás srdečně přivítal ve vstupních prostorách mlýna a poté nás provedl místy, kam je za provozu z hygienických a bezpečnostních důvodů návštěvám vstup přísně zakázán.
Vyprávěl nám také o tom, jak se ze vstupní suroviny - obilného zrna - vyrobí mouka hladká, polohrubá, hrubá, krupička, krupice, jak se oddělí otruby a klíčky, nežádoucí příměsi i plevel, ale také o historii mlýna a tom, jak se zde dříve žilo.
Prohlédli jsme si nejen celou budovu mlýna a stroje potřebné ke zpracování jednotlivých produktů, ale také vodní náhon se stavidlem. Při prohlídce mlýna jsme se vrátili do starých časů, do doby, kdy řemeslo mělo zlaté dno, kvalita řemeslné práce byla samozřejmostí, lidé si vážili práce druhých a dovedli ji náležitě ocenit.
Ministerstvo kultury ČR v roce 2002 prohlásilo vodní Jarošův mlýn se strojním a unikátním dřevěným technologickým vybavením za kulturní památku.

Ve čtvrtek 11. června proběhlo již 4. výroční setkání účastníků projektu „Salonky“. Slavnostní akce se zúčastnila také vedoucí odboru kultury a školství při Městském úřadu v Tišnově paní Hana Pokorná. V příjemné atmosféře – při kávě a zákusku – jsme společně zhodnotili aktivity uplynulého ročníku, zavzpomínali na ty zvlášť povedené a samozřejmě se seznámili s novými plánovanými akcemi. Zájemci se mohou těšit na výstavy, exkurze, přednášky i praktické dílny. S příslibem, že se s novém školním rokem opět sejdeme, jsme se na dva prázdninové měsíce rozloučili.

V pondělí 1. června 2009 proběhlo v obřadní síni tišnovské radnice, za přítomnosti starosty města ing. Františka Svobody, lektora Mgr. Michala Konečného a pracovnic Městské knihovny, slavnostní ukončení studia letního semestru na Univerzitě volného času při Městské knihovně.
Po úvodních tónech studentské hymny Gaudeamus igitur a projevech zúčastněných stran bylo frekventantům předáno osvědčení o absolvování kurzu Dějiny zahradní architektury od antiky do současnosti. Nutno podotknou, že osvědčení tentokrát získalo všech 60 přihlášených posluchačů.
Na závěr našeho setkání byly přítomným sděleny témata kurzů plánovaných na další semestr.

V letošním roce jsme se již podruhé vydali společně revírníkem Jaroslavem Špačkem a skupinou seniorů na naučnou vycházku po okolních lesích.
Autobus nás dopravil na Čížky, odkud jsme po silnici vystoupali do obce Úsuší. Poté jsme se vydali již lesní cestou přes Pasník do Předklášteří. Během exkurze nám pan Špaček opět předal množství informací o lese a hospodaření v něm, a to tzv. zážitkovou formou. Učil nás vnímat les všemi smysly a lépe si tak podstatné věci zapamatovat. Díky pěknému počasí jsme se v nejvyšších bodech vycházky mohli kochat pohledy na překrásné okolní kopce i vesnice. Při zpáteční cestě nechyběla ani zastávka u Jubilea (skupina památných douglasek tisolistých) a také ochutnávka chladné vody ze studánky pod Pasníkem. Již procházkovým krokem jsme sestoupali do Předklášteří, kde naše putování skončilo. Individuálně jsme pak pokračovali do Tišnova či na oběd do blízké restaurace.

Městská knihovna uspořádala v rámci UVČ, kurz Dějiny zahradní architektury od antiky do současnosti, exkurzi po památkách Lednicko-Valtického areálu.
Na ploše 283,09 km2 se nachází kulturní krajina, která je kvalitou, rozsahem a měřítkem nejvýznamnějším krajinářským dílem České republiky a je ojedinělá i ve světovém měřítku. V průběhu staletí zde rodina Lichtensteinů vytvořila krajinářské a architektonické dílo, které je považováno za nejrozsáhlejší uměle, tj. lidskou rukou, vytvořené území v celé Evropě. Kromě obou zámků je zde k vidění krajina protkaná soustavou rybníků, lesů, parků i zemědělské krajiny, alejemi stromů, v dálkových pohledech se uplatňují romantické stavby a pavilony. Za krásného slunečného dne jsme s naším průvodcem Mgr. Michalem Konečným navštívili Rendez-vous, kolonádu na Reistně, Tři grácie, Janohrad, Appolonův chrám a zámecký park s Minaretem.
Individuálně pak někteří z nás navštívili interiéry zámku Lednice či okrasný zámecký skleník, jiní se ještě chvíli kochali pohledem na úžasný park, upravené záhony s květinovými koberci a rybníky, jejichž třpytivou hladinu zdobí květy leknínů.
Bohužel tak jako vše má svůj konec, i naše putování se k večeru završilo a my se plni krásných dojmů vydali cestou k domovu.

První květnové „Salonky“ byly ve znamení praktické dílny pod vedením Míši Matulové a Lukáše Veselého, absolventů SOU a SOŠ, SČMSD Zámeček – Lomnice.
Zájemcům přišli představit carving – dekorativní vyřezávání z ovoce a zeleniny. Po počáteční nezbytné teoretické průpravě přistoupili společně s účastnicemi dílny k samotnému vytváření různých motivů na připravené druhy ovoce a zeleniny. Radili a pomáhali, občas něco opravili, a tak se všem jejich výtvory nakonec povedli. Zda si budou dámy svoje nově nabyté zkušenosti pilovat a překvapí pak rodinu či přátele svátečně ozdobeným stolem, je už jen na nich.

Vyprávění o náročné expedici na pomezí Sibiře a Dálného Východu, o týdenním putování na polodivokých koních nížinnou tajgou, o plavbě po veletoku Lény a Aldanu, o téměř třítýdenní výpravě takřka panenskou divočinou Verchojanského pohoří i o všem dalším, co tuto výpravu provázelo.
Akce se uskutečnila za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Téměř padesátka zájemců se ve čtvrtek ráno vypravila na výlet do zlínské zoologické zahrady, který uspořádala Městská knihovna v rámci projektu „Salonky“.
Za překrásného slunečného počasí jsme nejdříve společně navštívili zámek Lešná, který tvoří dominantu parku. Zámek nechal vystavět rakouský hraběcí rod Seilernů na počátku 19. století. Roku 1897 ho však jeden z potomků rodu nechal zbourat a na jeho místě zahájil výstavbu nové reprezentativní rezidence, jejíž architekturu, vybavení interiérů i na tehdejší dobu vyspělé technické vybavení jsme mohli obdivovat. Po prohlídce zámku a zakoupení upomínkových předmětů jsme se rozešli po rozsáhlé zoo, která nabízí rovinaté i svahové partie, jejíž expozice jsou tematicky uspořádány do větších celků podle zoogeografických oblastí světa. Specialitou zlínské zoo jsou velké biotopové expozice obývané více druhy živočichů dané oblasti a průchozí výběhy či voliéry, kde jsme se dostávali do těsného kontaktu s chovanými zvířaty. Také návštěva tropické haly Yucatan měla své osobité kouzlo. A ani botaničtí nadšenci nemohli být zklamáni. V lešenském parku se totiž nachází na 1140 druhů bylin i dřevin včetně stromů starých až 300 let. Díky značnému rozsahu zoo jsme samozřejmě neopomenuli navštívit některou ze čtyř restaurací na trase, občerstvit se a ulevit ušlým nožkám. V odpoledních hodinách se začaly stahovat bouřkové mraky, ale protože jsme absolvovali vše, co bylo v plánu, spokojeně jsme nastoupili do autobusu a uháněli domů.

Městská knihovna Tišnov uspořádala v rámci UVČ (kurz Tradice lidové kultury…) exkurzi do skanzenu Veselý kopec a do památkové rezervace Betlém v Hlinsku.
Skanzen Veselý kopec se nachází na pomezí Žďárských vrchů a Železných hor. Historie stejnojmenné osady se datuje od první poloviny 16. století. V té době byla domovem drobných rolníků, kteří hledali způsob své obživy, zabydlovali lesní krajinu a hospodařili na okolních loukách. Že jejich život nebyl vůbec jednoduchý, jsme se mohli přesvědčit při prohlídce chaloupky bezzemka stojící v zadní části skanzenu. Zasvěcený výklad nejen o této chaloupce, ale i dalších téměř třiceti volně rozptýlených objektech nám poskytla šikovná paní průvodkyně. A tak jsme za nepříliš pěkného počasí zhlédli budovy jako špýchar, ovčín, výměnek, čtyřbokou stodolu pokrytou šindelem, zvoničku z Jeníkova, usedlost z Lezníku, haltýř se studánkou, sušku ovoce ze Stříteže, sušku lnu, hájenku z Kozojed, včelín, vodní olejnu z Damašku, mlýn, usedlost z Mokré Lhoty, stupník na tlučení třísla, výměnek ze Širokého Dolu a jiné. Většina z nás myslela také na své blízké a nezapomněla vybrat některý z překrásných upomínkových předmětů.
Po krátké občerstvovací přestávce jsme pokračovali do nedalekého Hlinska, abychom zde navštívili soubor roubených a zděných domků, které si tu v první polovině 18. století postavili drobní městští řemeslníci. Měli jsme tak možnost nahlédnout do jejich příbytků a poznat způsob jejich života. Jednotlivé objekty prošly opravami, některé z nich byly dovezeny i z jiných míst a postupně restaurovány a skládány jako stavebnice.
Celodenní exkurze nám uběhla jako voda, počasí se nakonec přece jen umoudřilo a tak jsme si na zpáteční cestě v autobuse pod vlivem příjemných dojmů pěkně zanotovali.

Další odpoledne věnované kampani Celé Česko čte dětem proběhlo v čítárně dětského oddělení, tentokrát za přítomnosti vynikající muzikálové herečky a šansonierky paní Jany Musilové. Ta malým posluchačům četla pohádky z knížky Jiřího Vondráka Pohádky z Dobráčkova, ve kterých se to jen hemží čerty, vodníky, vílami a anděly, princeznami a draky, ale i docela obyčejnými lidičkami. Vítězí v nich moudrost nad hloupostí a dobro nad zlem a jsou plné laskavosti a humoru.

Skupina seniorů měla možnost vyzkoušet si v praktické dílně výrobu ručního papíru. O tom, že to není záležitost tak úplně snadná je přišla přesvědčit lektorka paní Dana Veselá. Starý papír, který je třeba nejprve natrhat na malé kousky, zalít vodou a nechat měknout, již měla připravený. Společně s účastníky kurzu papír rozmixovali a obarvili potravinářskými či přírodními barvivy. Poté nanášeli kaši do rámečků se sítí, odsávali přebytečnou vodu a posléze aršíky vyklápěli na vlhké hadříky. V této fázi už také musela zapracovat fantazie, Bylo totiž třeba papír ozdobit. Někteří přidávali okvětní lístky, lisované rostlinky, jiní třeba barevné nitky. Takto připravené archy papíru bylo třeba již pouze usušit na sluníčku a odnést si svůj výtvor domů.

Ve středu 8. dubna proběhla v přednáškové sále knihovny beseda, na kterou jsme si pozvali hosty Alenu Chládkovou a Jiřího Boudu. Oba jsou členy Humanistického centra Dialog, které organizuje mnoho projektů v oblasti školství, zdravotnictví a zemědělství v Africe. Jirka a Alena jsou koordinátory projektu pomoci na dálku - Adopce afrických dětí. Při besedě nás seznámili s nelehkou situací dětí v hlavním městě Conarky v africké Guiney, hovořili o možnostech, jak těmto dětem konkrétně pomoci. Velmi zajímavý byl film zachycující všechny založené humanistické školy v tomto městě i vyprávění Aleny a Jirky o jejich vlastní cestě do africké džungle.

Jedenáct šťastlivců, kteří se zúčastnili soutěže o pohádkovou noc v knihovně, se sešlo v podvečer 3. dubna v dětském oddělení s otazníčky v očích a plni očekávání.
Již při příchodu děti uvítaly pohádkové bytosti v podobě princezen a mága. Společně si zahráli divadlo, pobavili se a užili spoustu legrace. S blížící se půlnocí se všichni přítomní odebrali s poselstvím za panem Andersenem. Na cestu po Hrádku - kolem hřbitova - si raději vzali lampiony, aby temnou noc alespoň trochu prosvítili. Děti se ubíraly nebojácně za tóny flétny až ke kostelu, kde se setkaly s dánským pohádkářem. Ten tam ovšem nebyl sám, z temných koutů se k němu srocovaly pohádkové bytosti - zlá královna s otráveným jablíčkem, kouzelník, smrťák s kosou a tři malí trpaslíci. Pan Andersen si od dětí převzal sepsané poselství a za odměnu je pozval na kostelní věž. Ty s nadšením vylezly až nahoru a za odbíjení půlnoci se kochaly pohledem na spící město a blízké okolí. Poté se s Andersenem a jeho pohádkovými hrdiny rozloučily a těšily se do svých spacáků, které na ně čekaly v knihovně. S hlavou plnou nevšedních zážitků, usínaly sladkým spánkem.
Ráno se leckterým nechtělo vstávat, ale společné snídani neodolal ani ten největší spáč. S plnými bříšky se pak děti rozloučily a v doprovodu svých rodičů opouštěly knihovnu.

První dubnový čtvrtek jsme se za velmi krásného jarního počasí vydali se skupinou seniorů pod vedením revírníka Jaroslava Špačka na nedaleký kopec Výrovka.
Cílem vycházky byl pomníček bratří Vetešníků, který připomíná tragickou událost rodiny řídícího učitele Ladislava Vetešníka. Jeho synové - Josef a Ladislav - byli umučeni v koncentračním táboře ve Flossenburgu za odbojovou činnost v ilegální organizaci Junák.
Program celého výletu byl velmi bohatý a slovo pedagogika v jeho názvu mělo své opodstatnění. Náš mladý průvodce se na několik hodin stal také naším učitelem. Seznamoval nás nejen s rostlinami a stromy, jež na Výrovce rostou, ale také se svým povoláním a prací českých lesů. Velmi zajímavým doplňkem byla hra, kdy jsme se zavázanýma očima poznávali jednotlivé stromy.
Na samotném vršku Výrovky jsme se pak kochali nádherným výhledem do okolí a slíbili jsme si, že v dalším roce se setkáme při vycházce na Jahodnou, kde se budeme těšit z rozkvetlých medvědích česneků.

Vystudovaná zdravotní sestřička se své původní profesi nikdy nevěnovala. Již na škole ale podlehla kouzlu různých výtvarných technik. Tvořila hlavně z textilu a kůže. Již tehdy bylo vše velmi barevné… A toto také přenesla do svých poetických veselých obrázků, které zdobily v dubnu a květnu tišnovskou knihovnu.

Autor vystavených knížek byl vysokoškolským učitelem na Fakultě ekonomické v Chebu (Západočeská univerzita v Plzni). V současné době je ve starobním důchodě.
Knižní vazbě se věnuje přes 20 let. Základy získal od svého přítele - předního českého knižního restaurátora - Milana Kodejše. Svérázný humor svým knížkám dodal sám, inspirací mu byl život a způsob myšlení našeho velikána - Járy da Cimrmana. Vystoupit "ze stínu" soukromí ho přiměli jeho další přátelé - malíř staré Prahy Ivan Svatoš a "šílený" knihkupec Vratislav Ebr.

Městská knihovna uspořádala ve spolupráci s firmou Navy Corporation, s.r.o. v rámci projektu "Salonky" přednášku o poskytování první pomoci a o jejích zásadách.
Akreditovaný lektor Mgr. Jiří Kříž seznámil zúčastněné nejprve s obecně platnými doporučeními a dále se pak věnoval první pomoci při cévní mozkové příhodě, akutním infarktu myokardu, hypertenzy, hypotenzy, poranění pohybového aparátu atd. Značná část přednášky byla věnována zodpovídání dotazů i praktickým ukázkám.

Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging, která je specializovaná na trénování paměti pro seniory, vyhlásila týden od pondělí 16. do neděle 22. března Národním týdnem trénování paměti v rámci celosvětové akce Týden uvědomění si mozku, který od roku 1996 pořádá organizace Dana Aliance for the Brain. V tomto březnovém týdnu se veřejnost dozvídá o výsledcích výzkumu mozku srozumitelnou formou prostřednictvím stovek akcí. Cílem Národního týdne trénování paměti je přesvědčit nejen seniorskou populaci, že si ještě docela slušně pamatuje, když jí někdo poradí, jak na to. Tišnovská knihovna se připojila k NTTP dvěma osvětovými přednáškamipod názvem "Trénování paměti nebolí".

S tajemstvím pohádkové ilustrace se v úterý dopoledne seznámily děti třetí a páté třídy Základní školy Předklášteří a děti pátých tříd Základní školy Smíškova v Tišnově. Do dětského oddělení knihovny totiž zavítal třebíčský rodák, akademický malíř Josef Kremláček, který ilustroval desítky knih pro děti a mládež. Zúčastnil se také více než 370 výstav a za svou tvorbu získal mnohá ocenění u nás i v zahraničí. Při besedě vzpomínal na své dětství i dobu studií. Dětem poodhalil roušku do ilustrátorské "kuchyně" - vyprávěl, co vše musí nastudovat, než-li se může pustit do ilustrací třeba arménských nebo aztéckých pohádek. A protože pan Kremláček na nás tak trochu působil jako ten pravý pohádkový dědeček, nemohli jsme si nechat ujít vyprávění jedné z jeho nejoblíbenějších pohádek.

V rámci celostátní kampaně Celé Česko čte dětem, navštívil dětské oddělení knihovny pan Igor Ondříček, šéf zpěvohry Městského divadla v Brně. V jeho podání si děti, učitelé i rodiče vyslechli pohádku Boženy Němcové Sedmero krkavců. V příjemné atmosféře provoněné domácími koláčky pan Ondříček také odpovídal na všetečné otázky malých posluchačů a alespoň částečně tak odhalil zákulisí divadelní i filmové tvorby.

Mont Blanc, Monte Bianco nebo chcete-li Monarcha, je vskutku ojedinělou a právem opěvovanou horou ležící v oblasti Savojských Alp na pomezí Francie a Itálie. Hory a horská údolí skýtají nevídané možnosti sportovního vyžití. Na své si příjdou vysokohorští turisté, horolezci, cyklisté i rodiny s dětmi.
Přednáška byla zaměřena na poznání celého masivu Mont Blancua možnosti turistiky, horolezectví a dalších sportovních aktivit. S batohem na zádech jsme "ušli" téměř 160 kilometrů po legendární "Tour de Mont Blanc", vysokohorské trase obcházející po území Francie, Itálie a Švýcarska celý masiv Mont Blancu. Pomyslně jsme vysloupili i na na samotný vrchol nejvyšší hory Evropy...
Akce se uskutečnila za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Beseda fotografa a žurnalisty Jana Svatoše proběhla v přednáškovém sále knihovny.
Přírodní rezervaci Masai Mara proslavil nejen hrdý kmen Masajů, ale také milionová stáda pakoňů a zeber, která se do zdejších krajů každoročně vydávají ze serengetských plání. Jejich putování zbrzdí na severu až divoká řeka Mara, ověnčená prudkými útesy, peřejemi a krokodýly. Dramatům, která se tu nepřerušeně odehrávají, nemohou konkurovat ani ty nejzdařilejší napínavé hollywoodské trháky. V podrobnějším pohledu do fascinující africké divočiny jsme brzy zjistíli, že se zdejší život netočí jen kolem "Velké pětky", ale i kolem ostatních, na první pohled méně důležitých tvorů. Na naší virtuální procházce keňskou přírodou jsme tak například zjistíli, proč pláče dik-dik, proč mají zebry pruhy či proč si lev nezaslouží titul krále zvířat.

Pozvání na besedu do tišnovské knihovny přijal šéfredaktor časupisu a nakladatelství HOST - Miroslav Balaštík.
Historie brněnského nakladatelství Host je úzce svázána s novodobou historií stejnojmenného časopisu. Knihy pod hlavičkou Host začal vydávat zakladatel samizdatového časopisu Host (od roku 1985) a pozdější majitel tiskárny a nakladatelství Dušan Skála začátkem 90. let. Poté, co Dušan Skála ukončil vydavatelskou činnost, vznikl v nově ustavené redakci časopisu (v roce 1995 převzali vedení revue Miroslav Balaštík a Tomáš Reichel) záměr vydávat básnické knihy generačních souputníků. Na začátku roku 1996 bylo oficiálně (se svolením bývalého vlastníka značky) znovu obnoveno nakladatelství Host. Zpočátku vydávalo téměř výhradně básnické sbírky. Postupně produkce zahrnovala i díla prozaická, literárněhistorická, literárněteoretická či kritická. V současné době vydává nakladatelství Host více než padesát titulů ročně a zaujímá nepřehlédnutelné místo na českém knižním trhu.

Městská knihovna Tišnov uspořádala v rámci projektu "Salonky" návštěvu výstavy TRANSFER. All about… Academy of Fine Arts Prague v Domě pánů z Kunštátu.
Výstavní projekt TRANSFER je pokusem představit současnou českou malbu. Nesnaží se shrnout celou škálu malířských linií, které na současné české výtvarné scéně existují, ale pokouší se o zachycení čtyř nejvýznamnějších proudů figurální, zobrazivé malby, která vychází z prostředí Akademie výtvarných umění v Praze. Shrnuje malbu v horizontu posledního dvacetiletí, jak se formovala na akademické půdě v rozpětí vztahů učitel a žák: základním tématem výstavy je pomyslné předání tradice v podobě principů, které žáci přebírají od učitelů a jako poselství výrazu je nesou dál.
Součástí návštěvy výstavy byl zasvěcený lektorský výklad a výtvarná dílna. V ní si mohli zájemci vyzkoušet, jak vzniká obraz pomocí jedné z moderních technik - za použití sprejů.

Výstava fotografií pana Jaroslava Chrásta ze vzdálené Antarktidy zdobila prostory knihovny od 9. února do 16. března. V mnoha návštěvnících zanechala nezapomenutelný zážitek.

V pondělí 9. února bylo v obřadní síni tišnovské radnice za přítomnosti starosty města ing. Františka Svobody, lektorů PhDr. Ireny Ochrymčukové a Mgr. Michala Konečného a pracovnic Městské knihovny, slavnostně ukončeno studium zimního semestru na Univerzitě volného času, pořádané Městskou knihovnou.
Osvědčení o absolvování UVČ převzalo z rukou pana starosty 11 posluchačů kurzu "Kapitoly z dějin umění", 35 posluchačů kurzu "Velcí mistři světového malířství a sochařství" a 16 posluchačů kurzu "Tradice lidové kultury, etnika evropská a mimoevropská a poslavení lidové kultury v současnosti". Zbývajících 13 frekventantů, kteří se nemohli dostavit, si osvědčení převzali v knihovně.

V únorovém cestovatelském čtvrtku nás navštívil pan Břetislav Svozil. Podělil se s námi o své dojmy z několika svých pobytů na Sibiři.
Sibiř je místo, které dává jedinečné možnosti. Když Vás nechá vstoupit, přežít – přijme Vás. Stovky kilometru bez lidí ve Vás probouzejí pocity, které nutí se do ní neustále navracet. Získáte syndrom Sibiře. Mezi přírodními národy žijícími na Sibiři patří Chantové, Něnci, Evenkové a přibližně třicet dalších. Jejich jména v překladu znamenají člověk/lidé a často se domnívají, že na světě byli první. Pokud je potkáte daleko v tundře či v tajze, máte štěstí. Kočují, spoléhají se na sebe. Pokud je potkáte ve městě a nebo v jeho blízkosti poznáte, co způsobuje nerovnoměrné střetnutí s ´vyspělejší´ civilizací. Závislost na alkoholu a chlebu jsou toho neklamným znamením. Pronikání kozáků, násilná kolektivizace, nucené přesídlování, pronásledování šamanů, budování gulagů a řada další věcí k tomu přispěla. Nehostinná Sibiř se měla stát „Amerikou zítřka“…

Další praktická dílna v letošním roce proběhla pod vedením paní Dany Veselé, která seniorky seznámila s točířskou hlínou. Z této speciální hlíny, kterou lze natírat barvami ještě před vypálením, vyráběly účastnice kurzu keramická zapichovátka do květináčů nebo závěsné ozdoby do oken. Jako předlohy jim sloužily vykrajovací formičky, které se používají na vánoční či velikonoční cukroví. Některé seniorky si přinesly i předlohy vlastní, aby jim konečné výrobky ladily s věcmi v domácnosti. Úžasné dekorační předměty byly po vyhotovení vypáleny v peci a poté si je autorky mohly odnést domů.

První cestovatelský čtvrtek v tomto roce patřil panu Radovanovi Jirků a jeho cestě okolo "střechy světa".
Oblast Himálaje, Indii, Nepál a Pákistán navštívil autor besedy s manželkou Alenou v květnu a červnu roku 2008. V indických státech Ladakh a Kašmír, na území s nádhernými a drsnými horami projeli nejvýše položenou sjízdnou silnici světa z Manali do královského města Lehu. Z Lehu pokračovali do Srinagaru, který je pro svou krásu a okolní jezera nazýván „Benátkami východu“. Nedaleko pákistánského Lahore překročili indicko-pákistánskou hranici a byli svědky tradičního uzavírání hranic. Po známé Karakorum highway, úzké asfaltové silnici, která je místy vysekaná do kolmé skály dorazili až pod osmitisícovku Nanga Parbat. Odtud se za poměrně dramatických okolností vraceli zpět.
Akce se uskutečnila za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Městská knihovna Tišnov připravila ve spolupráci s Moravskou Galerií v Brně návštěvu výstavy Československá účast na Světové výstavě EXPO 58 v Bruselu a životní styl v 1. polovině 60. let.
Světová výstava Expo 58 v Bruselu a především československá účast na ní je v českém prostředí legendárním pojmem, pověst o jednoznačném úspěchu českého zastoupení je jedním ze záchytných bodů poválečné historie.
V naší poválečné historii jde o o jednu z prvních prezentací Československa za železnou oponou, který ve svých důsledcích pomáhal budoucímu rušení politických a kulturních bariér. Aktérů a pamětníků rapidně ubývá, hrdě přenesené původní stavby z Bruselu byly zničeny či radikálně přestavěny. Přes dlouhodobou přitažlivost bruselského fenoménu mu prozatím nebyla věnována významnější odborná pozornost.
Výstava byla oproti pražské premiéře rozšířena o fotografickou sekci.

Poslední cestovatelské setkání v letošním roce představilo pana Romana Janusze a jeho asijská putování, při kterých prezentoval expedice Tádžikistán a Uzbekistán 2007. Na besedě byla formou poutavé diashow s řadou jedinečných záběrů vzpomínána nezapomenutelná dobrodružství do ryzíce srdce Asie.

Podle statistik nachodí člověk za svůj život 160 tisíc kilometrů, což odpovídá čtyřnásobné cestě kolem světa. To je důvod, proč bychom měli nohy za tento býkon dobře odměnit. A ručně pletené ponožky jsou pro naše nožky jistě tím pravým. Jenže mnohdy se i zkušená pletařka vyděsí, dojde-li na toto téma. Ono manipulovat se čtyřmi nebo dokonce šesti jehlicemi není žádná legrace. A přitom to jde daleko snadněji a chytřeji - totiž na dvou jehlicích.
A právě o tuto techniku pletení ponožek se s námi do "Salonků" přišla podělit paní Jarmila Pavlíková. Účastnicím dílny vysvětlovala a pomáhala o sto šest. A výsledek? V příjemné předvánoční atmosféře si nikdo nezamotal prsty, naopak pod nimi vznikaly kouzelné barevné ponožky na nožky přítomných dam či jejich příbuzných.

29. listopadu, tedy v sobotu před první adventní nedělí, se uskutečnil zhruba ve stovce knihoven v celé republice již 2. ročník Dne pro dětskou knihu, který vyhlašuje Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR. Také naše knihovna se k této akci připojila.
Již od brzkých ranních hodin probíhala v dětském oddělení řada akcí. Rodiče, děti i ostatní zájemci měli možnost podrobně se seznámit s činností oddělení. Výčet mnoha akcí, besed a výstav doplňovaly pestré fotografie i práce malých výtvarníků. Po celý den se děti mohly účastnit výtvarných dílen nebo různých soutěží, při kterých se nezapomnělo ani na malé výhry. Sváteční atmosféru v knihovně doplňovala nejen vánoční výzdoba, ale i výstava velkoformátových obrázků na motivy Heleny Zmatlíkové, které malovaly děti v rámci projektu "Knihy mého srdce". V programu nechybělo ani společné čtení zpestřené dramatizací několika pohádek v podání žáků ZUŠ. A samozřejmě se nezapomnělo na blížící se vánoce. Nakladatelství Sursum připravilo pestrou nabídku nejen dětských knih, a tak měli všich zájemci možnost překvapit své blízké pod stromečkem pěkným dárkem.O tom, že se akce vydařila k e spokojemosti všech, svědčí jistě i fakt, že někteří rodiče strávili s dětmi v knihovně i půlden.

Dětské oddělení Městské knihovny ve spolupráci ze ZŠ Smíškova představilo v měsíci listopadu již 5. ročník projektu na podporu dětského čtenářství s názvem "Knihy mého srdce", tradičně zaměřený na tvorbu významných dětských autorů. Tentokrát jsme se inspirovali dílem Heleny Zmatlíkové, která by v letošním roce oslavila 85. výročí narození.
Významná česká autorka více jak padesát let patřila mezi přední ilustrátory a svými obrázky doplnila na tři stovky knížek. O své celoživotní tvorbě řekla: "Kreslit pro děti je radost a že mohu tuhle krásnou práci dělat, je pro mě velká čest a velice si toho vážím".
V duchu této myšlenky a s cílem rozehrát dětskou fantazii se rozběhla v dětském oddělení celá řada akcí - besedy, výtvarné i dramatické lekce, setkání s ilustrátory a spisovateli, soutěže, výstavy i společná čtení. Za dětmi se přijel podívat spisovatel Pavel Čech, ilustrátor Adolf Dudek, do světa pohádek a příběhů je zavedli žáci literárně-dramatického oboru ZUŠ, kteří sehráli scénky z nejoblíbenějších knížek Heleny Zmatlíkové. Během měsíce listopadu vznikaly také krásné velkoformátové obrázky podle ilustrací Heleny Zmatlíkové, které nám již tradičně předkreslila Milena Straková a které vyzdobily celou knihovnu.
Závěr projektu patřil neodmyslitelně společnému čtení, na které přijali pozvání neje děti a učitelé, ale také rodiče, prarodiče a další zájemci. Zkrátka, v knihovně to žilo. Vždyť v rámci projektu se během měsíce uskutečnilo 25 akcí, kterých se zúčastnilo na 500 návštěvníků.

V rámci projektu "Salonky" jsme se skupinou seniorů navštívili výstavu k nedožitému 95. výročí narození Emanuela Ranného, umělce spjatého svým životem i dílem se zdejším krajem, podhůřím Českomoravské vysočiny. Výstava představovala průřez jeho celoživotní tvorbou a snažila se obsáhnout co nejúplnější spektrum námětů i technik využívaných autorem.
Přehlídku díla E. Ranného doplnila výstava fotografií paní Valeriany Kallabové. Autorku s Tišnovem a Štěpánovicemi spojují rodinné kořeny, i když 50 let prožila ve Spojených státech. S Ranným ji spojovalo hluboké a obětavé přátelství.

Dětské oddělení tišnovské knihovny mavštívil malíř, ilustrátor a spisovatel Pavel Čech, autor knih O čertovi, O zahradě, O klíči a O mráčkovi. Do knihovny nám přišel povídat nejen o tom, kde bere inspiraci pro své poetické knihy, a s dětmi se vyprávěl také o kreslení, čtení a psaní. Na závěr besedy proběhla malá autogramiáda.
Pavel Čech se narodil v roce 1968 v Brně. Po vyučení zámečníkem opravoval pět let stroje v Královopolské strojírně a později pracoval jako hasič. Od roku 2004 je výtvrníkem na volné noze, je ženatý a má dva syny, Jiřího a Františka. Sám sebe představuje takto:
"Mám rád zarostlé zahrady, pohled na hvězdné nebe, motýly a brouky, lidi s dobrým srdcem, vůni lesních jahod a borového lesa, toulání, oprýskanézdi, indiány, Rychlé šípy, písničku Andělská, pouštění draka, knihy Michala Ajvaze, zrezavělé klíče, stará kina, čistou vodu, tajemství... a pokouším se to namalovat na plátno a nebo o tom psát a kreslit knížky."

Eduard Ingriš - světák, fotograf, kameraman, autor písně „Teskně hučí Niagara“.
Eduard Ingriš se na svých cestách setkal mimo jiné s legendárním norským antropologem a cestovatelem Thorem Heyerdalem, který v Peru v roce 1947 odstartoval plavbu na balzovém voru Kon-Tiki napříč oceánem k Polynésii. Ingriš jej později napodobil a na vorech Kantuta I a II podnikl dvě cesty z Peru do Polynésie.
Přednáška vdovy po světoznámém cestovateli Niny Ingrišové byla doplněna ozvučeným filmem, který obdržel 1. cenu na filmovém festivalu v Kalifornii jako jediný svého druhu na světě!
Akce se uskutečnila za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

S problematikou podvodů páchaných na seniorech (podvodníci, podezřelí opraváři, podivné podomní prodeje, krádeže při nakupování …) nás přišla seznámit pracovnice Okresního ředitelství Policie České republiky Brno-venkov nadpraporčík Mgr. Leona Lustigová.
K besedě jsme přizvali také zástupce Obvodního oddělení Policie ČR Tišnov nadpraporčíka Radka Šikulu, který hovořil o konkrétních případech, jež se staly na Tišnovsku a také o tom, co dělat v případě, staneme-li se obětí podobného podvodu.
Součástí besedy byla také závěrečná diskuse nad problémy, které se posluchačů konkrétně dotýkaly.

Již podruhé navštívil naši knihovnu ilustrátor a výtvarník Adolf Dudek. Na jeho zábavnou show jsme tentokrát pozvaly žáky ze ZŠ 28. října, kteří se při akci nejenom skvěle bavili, ale také se neváhali aktivně zapojovat do jejího průběhu. Na konci besedy proběhla úspěšná autogramiáda, při které rozzářené a šťastné děti předkládaly panu Dudkovi k podpisu knihy či památníky. A ti, co je zapomněli, si k autogramu připravili třeba čelo nebo ruku.

Výstava výtvarných a literárních prací, které vznikaly v rámci oslav Dne stromů, pořádaného občanským sdružením za sebevědomé Tišnovsko a Komisí životního prostředí MěÚ v Tišnově byla přístupná v dětském oddělení knihovny.

Městská knihovna uspořádala besedu s ing. Martinem Ráboněm na téma nejdokonalejší a nejmohutnější pevnostní systém v historii - Maginotova linie.
Maginotova linie je pevnostní systém, vybudovaný Francií v letech 1929–1940, který je považován za nejdokonalejší a nejmohutnější v historii. Linie, pojmenovaná podle André Maginota, ministra války v letech 1929–1932, který prosadil její financování, chránila hranice s Belgií, Lucemburskem, Německem, Švýcarskem a Itálií a také některé oblasti ostrova Korsika ve Středozemním moři.

Do dětského oddělení jsme dnes pozvaly děti ze ZŠ 28. října na besedu se spisovatelkou Ivonou Březinovou. Paní spisovatelka dětem přiblížila svou práci, vyprávěla jim o tom, jak vzniká knížka, děti viděly předsádku knihy, tiskové archy a také ilustrace. Dozvěděly se, jak dlouho trvá než se knížka dostane od autora ke čtenáři a měly možnost si prohlédnout, jak vypadá rukopis knihy. Poté děti zahrnuly paní spisovatelku spoustou všetečných a zvídavých otázek. Na závěr si děti za asistence Ivony Březinové zahrály loutkové divadlo - trochu jinou pohádku O Červené Karkulce.
Tato akce se uskutečnila za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

V rámci projektu „Salonky“ proběhla praktická dílna s paní Hanou Širůčkovou, ve které jsme společně vyráběly netradiční šperky z korálků. Výhradně dámská společnost si po dvouhodinové titěrné práci s úžasnými avšak "neposlušnými" korálky odnášela vlastnoručně vyrobené šperky, kterými pak ozdobila sebe nebo některého člena rodiny.

Městská knihovna a Společnost Anny Pammrové uvedly v sobotu člena Obce spisovatelů Doc. Ladislava Soldána ve výše uvedeném pořadu.
Literární historik a kritik Ladislav Soldán pochází z Brna, vystudoval na FF v Brně filozofii a dějepis. Působil jako učitel, či asistent na katedrách, později se zabýval problematikou vztahu filozofické antropologie a Frommovy neoanalýzy k medicíně. Dálkově pak vystudoval divadelní vědu. Od roku 1977 je pracovníkem brněnské pobočky Ústavu pro českou literaturu.

Čtvrteční podvečer patřil cestovateli Karlu Wolfovi a jeho diashow o Kubě.
Během besedy jsme se přenesli o několik desítek let nazpět do země, kde socialismus vládne pevnou rukou. Životní situace Kubánců není nejlepší, ale přesto je většina obyvatel Kuby spokojena. Propletený systém nízkých platů a dotovaných státních služeb je natolik silný, že změnu Kuby rozhodně nečekejte v příštích pěti letech. Vláda Fidela a Raula Castrových vytvořila z Kuby ojedinělé místo na světě, kde si návštěvník připadá jako v muzeu. Slavné kubánské koktejly (mojito, cuba libre, daiquiri), doutníky cohiba, naleštěné „ameriky“ a krásné ženy v rytmu salsy se vám rychle vryjí pod kůži. Seznámili jsme se s přenádhernými plážemi, koloniálními městy a národními parky. Nejvyšší hora Pico Turquino (1974 m) je pokryta krásnými stromovými kapradinami. V diashow jsme se dozvěděli i cestovatelské rady, jak a kdy vyrazit na Kubu, jak nezávisle cestovat po ostrově a jak umět kličkovat v systému dvojí ekonomiky.
Akce se uskutečnila za finanční podpory Ministerstva kultury.

Výstava fotografií paní Daniely Pochopové.
Co o sobě prozradila:
"S fotografií jsem se poprvé setkala někdy kolem roku 1991. Můj první fotoaparát byla klasická zrcadlovka na kinofilm značky MINOLTA. Z počátku jsem fotila hlavně na černobílý film a fotografie si zpracovávala sama ve fotokomoře. Naplno jsem se začala fotografování věnovat až v roce 2000, kdy jsem si otevřela v Tišnově fotoateliér. Tím jsem zjistila, že není snadné přejít od volné tvorby k volné noze, ale splnila jsem si svůj sen… Moje práce je mým koníčkem a můj koníček je moje práce. V současné době používám převážně digitální techniku značky NIKON."

Městská knihovna Tišnov zahájila v pondělí 29. 9. 2008 v dopoledních hodinách druhý ročník kurzů trénování paměti Ach, ta moje hlava!!! na téma: ČESKÁ REPUBLIKA
Skupina seniorů procvičila své mozkové buňky opakováním úkolů z minulého ročníku a s vervou se pustila do nových zajímavých cvičení za pomoci známých mnemotechnik.

Výsledky soutěže o Nejkrásnější rozkvetlé okno Tišnovska 2008.
V pátek 10. října 2008 proběhlo v sále Městské knihovny v Tišnově slavnostní vyhlášení vítězů soutěže „O nejkrásnější rozkvetlé okno Tišnovska 2008“, kterou uspořádalo Mateřské centrum Studánka ve spolupráci s městem Tišnov a Městskou knihovnou v Tišnově.
Do soutěže se přihlásilo celkem 32 soutěžících, kteří byli nejen z Tišnova, ale i z okolních obcí - Předklášteří, Lažánky, Březina, Níhov, Katov, Dolní Loučky, Železné, Osiky, Šerkovice, Deblín, Štěpánovice.
V kategorii okno jsou vítězové:
1. místo Renata Misařová, Na Honech 1789, Tišnov
2. místo Eva Hančlová, Riegrova 431, Tišnov
3. místo Jana Vacová, Železné 61
V kategorii balkon jsou vítězové:
1. místo Marcela Radová, Níhov 40
2. místo ing. Dana Buterinová, Dvořáčkova 67, Tišnov
3. místo Jana Kučerová, Dolní Loučky 347
Zvláštní ocenění za květinovou výzdobu domu s pečovatelskou službou na ulici Králova obdržel v kategorii okno pan Antonín Štěpánek a v kategorii balkon paní Naděžda Kšicová. Všem oceněným blahopřejeme!
Za věcné ceny a dárkové poukazy pro vítěze děkujeme městu Tišnov a zahradnickým prodejnám: Dianthus – Hana Andrýsková, Horticentrum – zahradnictví U Kopřivů, Danielovo zahradnictví, Květiny u Penny marketu, ASTRA – Jitka Veselá, AV centrum - Luboš Brejcha.
Vítězná okna si můžete prohlédnout na plakátech v Městské knihovně v Tišnově, v tišnovských zahradnictvích a na internetových stránkách Mateřského centra Studánka www.studanka.webzdarma.cz.
Všem občanům, kteří se do letošního ročníku nepřihlásili, a přesto svou květinovou výzdobou zkrášlili ulice města Tišnova, také děkujeme. Je tu opravdu na co koukat! Věříme, že příští rok vyhrajete právě Vy!

Městská knihovna Tišnov připravila v rámci projektu „Salonky“ poznávací zájezd do jediné kompletně dochované židovské čtvrti v Evropě a jediné židovské památky UNESCO mimo území Izraele - do Třebíče. Součástí zájezdu byla také návštěva Baziliky sv. Prokopa.

Cestopisná beseda doplněná datakrojekcí. S panem Martinem Mykiskou, cestovatelem a autorem knih "Jižní Amerikou přes stolové hory do Bolívie", "Pět měsíců v Himaláji" a "Po zamrzlé řece do nitra Himálaje", jsme si tentokrát povídali o Malajsii.
Malajsie je fascinující směsí moderního světa a tradiční Asie, v jedné zemi najdete nejmodernější budovy a kousek dál lidi na úrovni kočovníků. Ve městech ať už moderních nebo historických pospolu žijí Malajci, Číňané, Indové nebo třeba potomci lovců lebek. Často v bezprostřední blízkosti se nacházejí svatostánky muslimské, hinduistické, křesťanské či buddhistické. V přírodě můžeme narazit na makaky, krokodýly, hady a pavouky stejně jako na orly nebo na vzácné nosaté opice či orangutany...
Akce se uskutečnila za finanční podpory Ministerstva kultury.

Literárně-turistického výletu „Po stopách Josefa Uhra“, který proběhl jako zahajovací setkání seniorů v rámci projektu Salonky, se zúčastnilo 22 zájemců. Celou akci připravil a seniory provedl po místech, kde Uher žil či tvořil, Michal Konečný. Za teplého letního počasí si výletníci prohlédli rodný dům Josefa Uhra v Borači-Podolí, pěknou procházkou se prošli do nedalekého Doubravníku, kde navštívili kostel Nalezení sv. kříže a prohlédli si nejen jeho krásné prostory, ale nahlédli také do rodinné hrobky Pernštejnů.

(Kirgizstán 2005, Kamčatka 2006, Tádžikistán 2007)
Výstava fotografií Romana Janusze a Jerzyho Fraňka prezentující neobvyklou sestavu fotografií vzniklých během jejich cest za dobrodružstvím v letech 2005-2007. Výstava zachycovala atmosféru nezapomenutelných nejenom horských dobrodružství ve střední Asii a na samém konci světa.

Letošní, v tišnovské knihovně již čtvrtá, Noc s Andersenem proběhla až v červnu a hlavním tématem večera byl pravěk.
Dvanáct dětí si s námi nejprve vyzkoušelo nelehkou práci archeologů, a to při dobývání kosterních pozůstatků dávno vymřelých živočichů. O tom, že to není jednoduchá práce vypovídal hlavně všudypřítomný prach, který se usazoval na kostrách i na dětech. Hned po archeologických pracích nás navštívila Věštkyně, aby dětem předpověděla náročnou a nebezpečnou cestu k Jeskyni Předků. Strojem času se všichni přesunuli do pravěku…
Jestlipak jste si již někdy zkusili zaklepat na vchod jeskyně nevrlého pračlověka? Radíme Vám - nezkoušet - neboť pár našich dětí přišlo dokonce i o nějaký vlas na hlavě! A možná to mohlo skončit i hůř, kdyby pračlověk nebyl zrovna po večeři. Než se dětem podařilo splnit všechny úkoly, které od něj dostaly a než stanuly před poslední překážkou u vchodu do Jeskyně Předků, kterou hlídala Strážkyně Jeskyně, byla již tma. Děti však musely zvládnout ještě několik těžkých hádanek, rozluštit tajemné písmo a složit básničku. Strach trochu ochromil každé z nich, zvláště, když před sebou viděly zkamenělé sochy těch odvážlivců, kteří úkoly Strážkyně Jeskyně nevyřešili.
Samozřejmě, že naši dobrodruzi se do Jeskyně Předků dostali. V ní si ještě společně ušili váčky na talismany a o půlnoci jako sladkou odměnu dostali dort s dinosaurem. A protože je náročné noční dobrodružství přece jen zmohlo, s pohádkou na dobrou noc pomalu usínali.
Ráno po snídani si děti ještě vyzkoušely práci na jeskynních malbách, a poté za doprovodu rodičů odcházely domů.
Že se nám i tato „Noc“ vydařila, potvrzují i slova jedné dívenky: „Paní učitelko (pojem knihovnice nezabral), já bych chtěla, aby Noc s Andersenem trvala celý týden.“

Slavnostní setkání účastníků 3. ročníku projektu „Salonky“ proběhlo v přednáškovém sále knihovny. V příjené atmosféře jsme zhodnotili aktivity uplnulého ročníky a seznámili s dalšími plánovanými akcemi. S příslibem, že se s novém školním rokem opět sejdeme, jsme se s kapkou nostalgie loučili.

Slavnostní ukončení pokračovacích kurzů Kapitol z dějin umění proběhlo v přednáškovém sále knihovny za účasti pana místostarosty Zdeňka Melkese a lektora kurzů Mgr. Michala Konečného. Po úvodním slovu byly všem účastníkům předány certifikáty o absolvování Univerzity volného času, poté byli "studenti" seznámeni s programem na školní rok 2008/2009.
Vzdělávání se uskutečnilo za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

V rámci projektu „Salonky“ jsme navštívili modrotiskovou dílnu Danzinger, kde jsme se seznámili s nejstarším způsobem potiskování textilu, absolvovali prohlídku dílny, doplněnou o výklad i ukázku výroby modrotisku. Ve firemním obchůdku jsme zakoupili užitkové, dekorační i dárkové výrobky, nezapomněli jsme se ani občerstvit. Posléze jsme navštívili sklepení bývalé ledárny pod kostelem, kde je umístěno Muzeum pověstí Olešnicka, kde dnes sídlí strašidla.

Soutěžní program připravený ve spolupráci s nakladatelstvím Thovt byl určen pro žáky šestých tříd. Děti využily své dějepisné poznatky o starověkých státech – Řecku, Římě a Egyptě. Během soutěže pátraly po odcizených artefaktech pomocí knih z oblíbené edice Zločinu na stopě a přitom si nejen upevnily i rozšířily své dějepisné znalosti z tohoto období, ale také se skvěle pobavily.

Cestopisná beseda se známou rozhlasovou novinářkou Pavlou Jazairiovou, která po mnoha letech znovu navštívila země v severní a západní Africe - Mali, Senegal, Alžírsko, Tunisko - a své zážitky zpracovala osobitým stylem do působivého literárního tvaru. "Její" Afrika není místem exotických safari, ale bídy, beznaděje, úpadku i úsilí o změnu. Tento pohled zbavený iluzí a folklorního nánosu je bolestný - nejen pro Afriku, ale také pro vzdálené potomky kolonizátorů a otrokářů. Důležitější než vysvětlit je však pro autorku snaha porozumět.
Na závěr besedy proběhla autogramiáda autorčiny nové knihy „Jiná Afrika“, ale také mnoha jiných, které si s sebou zájemci přinesli.

Tato akce byla uskutečněna za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Ve čtvrtek dopoledne jsme se se skupinou zájemců vydali na přírodovědnou procházku. Naším hlavním cílem bylo "Jubileum", což je porost douglasek tisolistých, vysázených na oslavu 60. výročí panování Františka Josefa I. Vycházkovou trasu jsme započali na hranici katastru města Tišnova při silnici do Deblína u sochy "U sv. Jana", kde na nás čekal revírník pan Jaroslav Špaček. Již za jeho doprovodu jsme vystoupali strmou stezkou k výzkumné ploše se smrkem černým. Po několika dalších zastaveních doplněných zajímavým odborným výkladem, jsme si chvíli odpočinuli u pomníku "Prosba lesa" a poté pokračovali vycházkovým krokem ke sněžné jámě (slouží k uskladnění sazenic vyzvednutých z lesních školek a připravených k zalesnění do lesních porostů v jarních měsících). Brzy jsme se přiblížili našemu cíli - "Jubileu". Vzrostlé stormy, slavící v letošním roce sté výročí vysazení, působí vskutku impozantním dojmem. O douglasce tisolisté, jejím původu a nárocích na životní podmínky, nás informoval nejen pan Špaček, ale i naučná tabule s podobiznou císaře. Odtud jsme dále pokračovali na Čepičku, na níž se dochovaly zbytky středověkého opevnění. Potéjsme prošli nad lomem Troubný a svažující se cestou jsme putování ukončili v Předklášteří před restaurací V Chaloupkách, kde jsme se také rozloučili s naším průvodcem. Ti zdatnější s kornoutem zmrzliny pokračovali směrem na Tišnov a my méně zdatní jsme se raději před cestou osvěžili dobrou desítkou.

V dalším pokračování kurzů trénování paměti jsem si opět potrápili šedou kůru mozkovou množstvím zábavných úkolů, procvičili jsme některé z mnemotechnik a za jejich pomoci si rozšířili znalosti o památkách České republiky.

S cestovatelem Karlem Wolfem jsme prozkoumali husté amazonské pralesy, poodhalili tajemství krásných a jemných klobouků „panamáků“, které pletou z vláken tropické palmy indiánské ženy v horách. Z hlavního města Quito jsme se vydli na krátký výlet do města Otavalo s tradičním dobytčím trhem. Následovala cesta na pobřeží Pacifiku, kde jsme pozorovali pářící se keporkaky, a nakonec cesta na souostroví Galapágy, kde nás překvapilo nečekané množství zvířat – modronozí a červenonozí terejové, skotačící lachtani, mořští i suchozemští leguáni, a nebo obří želvy, které daly celým ostrovům jméno. Tyto vulkanické ostrovy a jejich přírodně-historické souvislosti jsou naprostým unikátem na zemi a není divu, že zde Charles Darwin vyslovil snad nejdůležitější přírodní zákon – o výběru druhů.

Tato akce byla uskutečněna za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

V rámci projektu „Salonky“ skupina seniorů navštívila dvě významné moravské památky.
První z nich byla Slovanská epopej v Moravském Krumlově, kterou namaloval přední představitel secese Alfons Mucha. Myšlenkou na zpracování epopeje se autor zabýval již od roku 1900. Když se pak v roce 1910 vrací s rodinou z dlouholetého pobytu ve Francii zpět do Čech, začíná na zámku ve zbiroze malovat první plátna. Na obrazech pracoval celých 18 let a své dílo věnoval českému lidu. Slovanskou epopej tvoří 20 monumentálních pláten, na nichž jsou zachyceny výjevy z dějin českého národa a z dějin dalších slovanských národů.
Druhou památkou, kterou účastníci zhlédli, byla zřícenina kláštera Rosa Coeli v Dolních Kounicích. Z úst milé průvodkyně se pak dozvěděli mnoho zajímavostí z historie této významné středoevropské církevní stavby vrcholné gotiky.

Náplní besedy s ing. Vladimírem Kapounem byla historie včelařství všeobecně i historie Tišnovského včelařského spolku, dále jsme si povídali o včelách a včelstvech, o jejich významu pro život na zemi, produktech včel a jejich využití, ukázali jsme si základní včelařské potřeby a nechyběla ani ochutnávka medu a medoviny.

V cestopisné besedě s dataprojekcí pan Karel Stýblo vyprávěl o svém dvouměsíčním pěším a cyklistickém putování po obou hlavních novozélandských ostrovech: lidnatějším severním, s činnými sopkami, termální činností, maorskou kulturou a jediným opravdu velkým městem - Aucklandem a zelenou oázou jižního ostrova, s minimem osídlení, zato vysokými horami, ledovci, jezery a fjordy.
Tato akce byla uskutečněna za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Společně se studentkou Katkou Hromčíkovou se děti seznámily poněkud netradičním způsobem s knížkou oblíbené spisovatelky Ivy Procházkové "Pět minut před večeří". Lekce dramatické výchovy byla zpracována hravou formou a děti se tak velmi snadno a rády zapojovaly do různých aktivit.

Také v březnu se skupina seniorů scházela každé pondělí na hodinách trénování paměti. O tom, že jim vše jde výborně svědčily nejen perfektně zvládnuté "domácí úkoly", ale také aktivita na jednotlivých kurzech.

Beseda se spisovatelkou Ivetou Lažanskou byla určena začínajícím čtenářům. Děti čekalo veselé vyprávění o tom, co všechno se může přihodit, když tři holky a ještě jedna navíc si začnou vymýšlet.
Tato akce byla uskutečněna za finanční podpory Mrinisterstva kultury ČR.

V dopoledních hodinách proběhla v dětském oddělení knihovny zábavná show úspěšného ilustrátora a výtvarníka Adolfa Dudka. Děti se seznámily s jeho prací od inspirace po vznik celé knihy a kromě spousty legrace si odnesly také informace, jak vypadají moderní dětské knihy. Některé z nich si nechaly od autora nakreslit také obrázek - ti odvážnější třeba i na obličej!
Tato akce byla uskutečněna za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Beseda se spisovatelem Hynkem Jurmanem představila dětem poutavé příběhy, které se staly, či měly stát, a které je zavedly do doby dávno minulé. Závěrem proběhla také autogramiáda autorových knih.
Tato akce byla uskutečněna za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

Na "zelený čtvrtek" proběhla praktická dílna zaměřená na velikonoční vystřihovánky z bílého papíru. Každá z účastnic si odnesla krásnou velikonoční dekoraci do oken, a ty, které vystřihování zaujalo, také několik dalších předloh.

Městská knihovna připravila v rámci celostátní akce Březen-měsíc knihy besedu s Mgr. Michalem Konečným (lektorem Univerzity volného času-Kapitoly z dějin umění pořádané Městskou knihovnou Tišnov)o knize KOPIÁŘ KORESPONDENCE MĚSTSKÉ RADY - PAMĚTNÍ KNIHA MĚSTEČKA TIŠNOVA. Součástí vyprávění o historii Tišnova bylo také předčítání vybraných textů z knihy a samozřejmě také prodej knih spojený s autogramiádou.

Praktická dílna pod vedením paní Hany Širůčkové byly zaměřena na výrobu kraslic zdobených slámou. Vyfouknutá vejce, která si zájemkyně přinesly s sebou, se během dopoledne měnila v malé umělecké výtvory. A že to nebyla práce jednoduchá, o tom se přesvědčila mnohá z účastnic kurzu.

Cestopisná beseda ing. Radovana Jirků byla vytvořena z šesti cest po Rumunsku - od údolí Iza přes Transylvánii až po české vesnice v Banátu. Za poznáním cestoval hlavně na motocyklu a díky tomu nám mohl představit i oblasti, do kterých se „běžný“ turista nepodívá.
Ing. Radovan Jirků se narodil v roce1971, vystudoval Vysokou školu dopravy a spojů Žilině. Žije v Pelhřimově, pracuje na Českých drahách.
Tato akce byla uskutečněna za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

V rámci projektu Salonky proběhla přednáška pana Jana Kašparce o ovocných stromech, jejich jejich odrůdách, pěstování i ochraně spojená s následnou besedou. Posluchači se tak dozvěděli nejen jaké odrůdy ovocných stromů v naší oblasti nejlépe pěstovat, ale také množství informací o nezbytných ošetřeních ovocných sadů, o základních chemických přípravcích či o možnosti výroby a využití kompostů na zahrádkách. Došlo i na zpracování ovoce a jeho využití v kuchyni.

Po celý únor se skupina seniorů opět věnovala trénování paměti. Dominantou měsíce se staly paměťové háčky, které jsou jednou z nejznámějších technik pro zapamatování obsáhlých a zvlášť obtížných seznamů, u nichž potřebujeme znát jednotlivá umístění (např. 2 - fotoaparát, 14 - sluneční brýle). Posluchači precizně zvládají čtyřicetimístný seznam.
Mimo to se aktivně seznamují s českými památky zapsanými v seznamu UNESCO. Je jich dvanáct. Dokázali byste je vyjmenovat? V kurzu trénování paměti už to zvládnout všichni...

V rámci projektu "Salonky" jsme navštívili stálou expozici významného ivančického rodáka Vladimíra Menšíka, která je umístěna v nových prostorách historické budovy Staré radnice. Je sestavena z osobních věcí, rodinných fotografií, dokumentů, fotografií z mnoha filmů, ve kterých známý herec účinkoval. Po celou dobu prohlídky nás provázel hlas tohoto nezapomenutelného komika, baviče, konferenciéra a především skvělého herce.
Další námi navštívenou výstavou byla expozice Alfose Muchy, světoznámého ivančického rodáka – secesního malíře, grafika a dekoratéra, zakladatele české školy klasického fotografického aktu - která zachycuje jeho celoživotní vztah k rodnému městu.

Všichni ti, kteří rádi cestují, se s brněnským rodákem Jiřím Čefelinem mohli projet na kole po Maroku. Beseda spojená s dataprojekcí nabídla zajímavosti nejen z kulturních a přírodních památek, ale také postřehy cestovatele z této zajímavé země.
Tato akce byla uskutečněna za finanční podpory Ministerstva kultury ČR.

S velkým ohlasem se setkala praktická dílna drátkování. Pod vedením pí Širůčkové si přes dvacet účastnic kurzu "opletlo" skleněnou láhev, svíčku, vázičky či kamínek.
Fotogalerie...

V rámci projektu Salonky jsme v dopoledních hodinách navštívili dvě výstavy v Podhoráckém muzeu v Předklášteří.
Jednalo se o výstavu "Když dne ubývá, vezmu svícen", kde jsme si prohlédli typové a druhové kolekce svícnů ze sbírek Podhoráckého muzea, dalších poboček Muzea Brněnska a ze sbírek okolních muzeí (Blansko, Nové Město na Moravě, Slavkov u Brna, Muzeum města).
Druhá výstava, nazvaná "Upřímnýma očima" představila tvorbu neprofesionálních umělců Natálie Maslíkové-Schmidtové, Jana Hrušky, Dagmar Dorovské, Tibor Tonky a Jakuba Svobody a dalších tvůrců, kteří se vyznačují osobitým viděním skutečnosti a formálním podáním nepodléhajícím dobovým uměleckým konvencím.
Přes nepříliš příznivé počasí se akce zúčastnilo 19 zájemců z řad seniorů, kteří si během prohlídky vyslechli odborný výklad PHDr. Ireny Ochrymčukové.

Každé pondělí dopoledne se skupina seniorů věnovala trénování paměti. Zvyšovali si tak svou duševní aktivitu, rozvíjeli funkce vnímání, koncentrace, schopnosti postřehu, asociačního i logického myšlení, fantazie a tvořivosti.