Tišnovský kras

Krasové jevy v okolí nejvyššího vrcholu Květnice (Králova jeskyně, jeskyně Pod Křížem, Květnická propast, ), na Dřínové a na vrchu Tábory u Stěpánovic (Vavříčkova jeskyně) bývají souhrnně označovány jako Tišnovský kras. Tyto izolované výskyty, vázané na svrchnědevonské vápence květnického vývoje, tvořily v minulosti jeden celek. Ten byl rozdělen vlivem pozdější tektonické a erozní činnosti řeky Svratky a potoka Besénku.

S výjimkou škrapových polí postrádá Tišnovský kras typické povrchové znaky -- závrty, slepá údolí, otevřené propasti aj.

 

Králova jeskyně na Květnici

O existenci Královy jeskyně na Květnici se dlouhou dobu nevědělo.

Jeskyně byla náhodně nafárána štolou při těžbě barytu. Jedná se o horizontální krasový kanál bez krápníkové výzdoby.

Rovněž tato propast, ležící na západním svahu Květnice, byla objevena při ražbě průzkumné štoly na baryt.

Jeskyni objevil v roce 1945 štěpánovický občan Rudolf Vavříček na severovýchodním svahu vrchu Tábory u Štěpánovic.

Další krasová oblast se nalézá jižně od Tišnova v prostoru mezi Herolticemi a Bílým potokem.