Přírodní památka Květnice

Přírodní památka Květnice

Květnatost Tišnovska symbolizuje již svým názvem Květnice, tyčící se hned nad městem. Z iniciativy botanika J.Šmardy byla Květnice částečně chráněna již za I.republiky (zřejmě od r.1928), definitivně byla vyhlášena za státní přírodní rezervaci r.1950. Podle nového zákona o ochraně přírody a krajiny byla r.1992 neprávem přeřazena do kategorie přírodní památka o celkové ploše 127 ha.

V geologické stavbě kopce, strmě se zvedajícího od řeky Svratky (260 m n.m) až do 470 m, se střídají devonské vápence a kvarcity na podloží svratecké ruly. Naleziště vzácných nerostů (ametyst, fluorit, morion, kalcit, baryt aj.), pozoruhodné tvary reliéfu (izolovaná skaliska s mrazovými sruby, nivační výklenky, skalní okna, povrchové a zejména podzemní krasové jevy aj.).

Květnice je přímo čítankovým příkladem diferencovaného rozložení rozmanitých společenstev vzhledem k reliéfu, podloží a půdám. Zjednodušeně řečeno, na jižních svazích se vyskytují rozmanité teplomilné doubravy s xerotermními travinobylinnými polankami, kdežto na svazích severních ve stejné nadmořské výšce stinné bučiny s dealpinskými společenstvy vápencových skal. Na kyselých a minerálně chudých kvarcitech rostou druhově chudé kyselé doubravy, na vápencích druhově velmi bohaté dřínové doubravy. Květnice je přitom významná tím, že zde mnohé teplomilné druhy rostou a žijí na severní hranici svých areálů. Z 12 zvláště chráněných a dalších 40 celostátně ohrožených druhů rostlin patří k nejvýznamnějším dub pýřitý (Quercus pubescens), dřín jarní (Cornus mas), mahalebka obecná (Prunus mahaleb), kavyl sličný (Stipa pulcherrima), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), zvonek boloňský (Campanula bononiensis), žluťucha menší (Thalictrum minus), pryšec mnohobarvý (Euphorbia epithymoides), chrpa chlumní (Centaurea triumfettii), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), huseník chudokvětý (Arabis pauciflora), ožanka hroznatá (Teucrium botrys) aj. K nejvýznamnějším živočichům zde patří pavouk stepník moravský (Eresus moravicus), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), mandelinka tolitová (Chrysochus asclepiadeus), někteří pidikřísci, plž žitovka obilná (Granaria frumentum), zimující vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) a několik druhů netopýrů.

Při podrobném mapování aktuálního stavu lesních a lesostepních porostů koncem 20.století bylo zjištěno, že 27% je ve velmi příznivém přirozeném až přírodním stavu, 33% v uspokojivém přírodě blízkém stavu, 40% však má silně změněnou a místním podmínkám zcela nevyhovující dřevinnou skladbu. Jedná se především o porosty geograficky cizích dřevin borovice černé a akátu a stanovištně nevhodného smrku. Protože cílovým stavem lesních zvláště chráněných území by měl být celoplošně přirozený vegetační kryt, jsou k tomuto stavu zaměřeny i aktivní zásahy na Květnici. Podle plánu péče o tuto přírodní památku  jsou na Květnici prvořadě likvidovány akátové porosty a postupně skupinovitě vybírána schnoucí borovice černá. Akát i borovici černou by měly postupně nahradit (a místy již nahrazují) původní listnaté dřeviny, a to především z přirozeného zmlazení, místy však budou nezbytné i jejich umělé výsadby. Na lesostepních vápencových stráních jsou opakovaně zčásti odstraňovány náletové stromy a keře tak, aby se zde mohla obnovovat a rozvíjet na slunce a teplo náročná xerotermní společenstva. Větší část smrkových porostů pod Malou skálou byla postižena kůrovcovou kalamitou a vhodně nahrazena bukem. Staré bučiny na stinných svazích k Besénku jsou zatím ponechány přirozenému vývoji – očekává se jejich postupný rozpad a ve vzniklých světlinách rozvoj bukového náletu, který nahradí předešlou generaci stromů.

Třebaže současný stav přírodní památky Květnice zdaleka není celoplošně optimální, žijí zde dodnes velmi vzácné druhy organismů a zůstaly zde zachovány i rozlehlejší zbytky celkem 12 biotopů, vytipovaných v ČR k ochraně v rámci projektu Evropské unie „Natura 2000“. K nejlépe zachovaným patří na Květnici L5.3 – vápnomilné bučiny, L6.1 – perialpidské bazifilní teplomilné doubravy a L7.1 – suché acidofilní doubravy. Proto byla Květnice právem zařazena do celorepublikového výběru evropsky významných lokalit soustavy „Natura 2000“.

Roku 2003 byla na Květnici realizována přírodovědná naučná stezka se 13 zastávkami, seznamující s hlavními zdejšími zajímavostmi živé i neživé přírody, s historií zalesňování i s významnými osobnostmi vědy a kultury, které Květnici navštěvovaly.

Datum vytvoření: 3.2.2014 / Datum změny: 26.4.2018