O komunitním plánování

Sociální službou rozumíme výhradně službu dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), tj. činnost nebo soubor činností zajišťujících pomoc a podporu občanům za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení. Jedná se o široké spektrum jednotlivých typů sociálních služeb taxativně uvedených v zákoně o sociálních službách a řádně registrovaných ve smyslu tohoto zákona.

Zákon o sociálních službách v ust. § 3 písm. h) definuje plán rozvoje sociálních služeb jako výsledek procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je popis způsobu zpracování plánu, popis a analýza existujících zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny, včetně ekonomického vyhodnocení, strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, povinnosti zúčastněných subjektů, způsob sledování a vyhodnocování plnění plánu a způsob, jakým lze provést změny v poskytování sociálních služeb.

  1. Zákon o sociálních službách s účinností od 1. 1. 2007 stanovil v ust. § 95 písm. a) – g) následující povinnosti krajů v oblasti plánování sociálních služeb:
  2. zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území,
  3. zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území,
  4. spolupracuje s obcemi, s dalšími kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou,
  5. zpracovává střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s obcemi na území kraje, se zástupci poskytovatelů sociálních služeb a se zástupci osob, kterým jsou poskytovány sociální služby, a informuje obce na území kraje o výsledcích zjištěných v procesu plánování; při zpracování plánu kraj přihlíží k informacím obce sděleným podle § 94 písm. e) a k údajům uvedeným v registru podle § 85 odst. 5,
  6. sleduje a vyhodnocuje plnění plánů rozvoje sociálních služeb za účasti zástupců obcí, zástupců poskytovatelůsociálních služeb a zástupců osob, kterým jsou sociální služby poskytovány,
  7. informuje ministerstvo o plnění plánů rozvoje sociálních služeb,
  8. zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvojesociálních služeb.

Dle ust. § 94 písm. a) – e) zákona o sociálních službách je poté obsažena úprava povinností obce v oblasti plánování sociálních služeb:

  1. zjišťuje potřeby poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na svém území
  2. zajišťuje dostupnost informací o možnostech a způsobech poskytování sociálních služeb na svém území,
  3. spolupracuje s dalšími obcemi, kraji a s poskytovateli sociálních služeb při zprostředkování pomoci osobám, popřípadě zprostředkování kontaktu mezi poskytovatelem a osobou,
  4. může zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ve spolupráci s krajem, poskytovateli sociálníchslužeb na území obce a za účasti osob, kterým jsou poskytovány sociální služby,
  5. spolupracuje s krajem při přípravě a realizaci střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb kraje; za tímúčelem sděluje kraji informace o potřebách poskytování sociálních služeb osobám nebo skupinám osob na území obce, o možnostech uspokojování těchto potřeb prostřednictvím sociálních služeb a o jejich dostupných zdrojích.

V souvislosti s povinnostmi ve věci plánování sociálních služeb bývá ve vztahu k obcím nejčastěji citováno taktéž ust. § 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, dle kterého obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

Jak vyplývá z výše uvedených ustanovení, zákon o sociálních službách ukládá krajům povinnost vypracovávat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, obcím poté ukládá povinnost spolupracovat s krajem při přípravě a vyhodnocování tohoto plánu. Doporučovanou metodou vypracování střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb ze strany MPSV je metoda komunitního plánování.

CO JE KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB?

Jedná se o metodu strategického plánování, která je založena na cyklickém zjišťování zdrojů a potřeb v oblasti sociálních služeb nastraně zadavatelů, poskytovatelů, uživatelů ve vymezeném regionu (ORP, kraje). Cílem je zajistit dostupnost sociálních služeb dle potřeb občanů a dlouhodobou udržitelnost těchto služeb.

Účastníci procesu komunitního plánování sociálních služeb (dále jen „KPSS“) jsou zadavatelé (tj. obce jakožto subjekty odpovědné za zajištění dostupnosti sociálních služeb odpovídajících potřebám jejich občanů), poskytovatelé (tj. subjekty provozující sociální služby na území správního obvodu) a uživatelé (tj. zástupci občanů, kteří využívají sociální služby či jsou nositeli potřeb, na které by měl systém sociálních služeb v regionu reagovat).

KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ V JIHOMORAVSKÉM KRAJI A ORP TIŠNOV

V rámci Jihomoravského kraje je od roku 2004 základní plánovací jednotkou správní obvod obce s rozšířenou působností (ORP). Jihomoravský kraj systematicky podporuje procesy komunitního plánování sociálních služeb na úrovni všech 21 ORP, a to prostřednictvím uzavírání smluv o spolupráci s obcemi s rozšířenou působností.

Ve městě Tišnově probíhá KPSS od prosince 2006, kdy Zastupitelstvo města Tišnova zřídilo jako svůj poradní orgán pro oblast sociálních služeb a současně jako řídící skupinu v rámci metodiky KPSS Výbor pro komunitní plánování sociálních služeb Zastupitelstva města Tišnova. Byly zřízeny 4 pracovní skupiny zaměřené na potřeby seniorů, osob zdravotně postižených, mládeže a rodin s dětmi. Klíčovými aktivitami roku 2007 byla realizace dotazníkového šetření potřeb mezi občany města Tišnova, vydefinování silných a slabých stránek systému sociálních služeb v městě Tišnově, vypracování návrhu priorit a opatření týkajících se rozvoje sociálních služeb pro příští dva roky. Výsledkem práce organizační struktury byl dokument ,,Komunitní plán sociálních služeb města Tišnova na období 2008 – 2009.“ Výrazným výstupem bylo taktéž vypracování a distribuce „Informačního průvodce sociálními službami po Tišnovsku 2007“ a jeho aktualizace o nové služby v roce 2008. V roce 2009 byla vypracována aktualizace prvního komunitního plánu, která byla vztažena na celý správní obvod ORP Tišnov. Výstupem činností komunitního plánování v roce 2009 byl dokument „Komunitní plán sociálních služeb správního obvodu Tišnov na období 2010 – 2012.“  Pro oba komunitní plány byly příznačné následující charakteristiky:

  1. Oba komunitní plány odrážely situaci v oblasti sociálních služeb v regionu ORP Tišnov z období 2007 – 2009, tj. reagovaly na nedostatek sociálních služeb v regionu ORP Tišnov obecně.
  2. S ohledem na bod a) oba plány obsahovaly řečeno dnešní terminologií výhradně rozvojové a nové projektové záměry, stávající projektové záměry komunitní plány nezahrnovaly (např. Domov sv. Alžběty, Domov pro seniory Předklášteří, Pečovatelská služba Lomnice).
  3. Oba plány se zaměřovaly především na místní poskytovatele sociálních služeb, především Oblastní charitu Tišnov a dnešní CSS Tišnov, p.o., nemapovaly žádným způsobem sociální služby dojíždějící do regionu ORP Tišnov, což ovšem bylo dáno tehdy ještě počínajícím rozvojem jednotlivých typů sociálních služeb po roce 2007.
  4. Oba komunitní plány nebyly systematicky provázány na financování ze strany města Tišnova a obcí správního obvodu ORP Tišnov. Dokument byl schválen pouze Zastupitelstvem města Tišnova, a to jako „obecný dokument.“ Dokument při tom nebyl podkladem pro finanční plánování města Tišnova v daném období.
  5. Jednotlivá zřízení nových sociálních služeb či jejich rozšíření dle obou komunitních plánů byla postavena především na financování ze strany MPSV ČR, JMK, a ESF.

Toto pojetí komunitního plánu bylo založeno na již zmíněném nedostatku sociálních služeb v regionu ORP Tišnov, tehdejším modelu financování sociálních služeb, objemu finančních prostředků ze strany MPSV ČR a JMK ve vztahu k počtu a rozsahu sociálních služeb, které nečinily vůči obcím konkrétní nároky v oblasti financování sociálních služeb, úkolem obcí bylo především pro dané projekty kromě symbolické finanční spoluúčasti na provozních nákladech poskytovat zázemí v podobě vhodných prostor pro vybrané sociální služby.

Komunitní plány byly paušálně v dané době pojímány jako rozvojové (vybízí k tomu již termín ze zákona „plán rozvoje“) a byly koncipovány velmi optimisticky bez ohledu na možnosti obecních rozpočtů.

Lze konstatovat, že za posledních 5 let se situace v oblasti sociálních služeb ve správním obvodu ORP Tišnov výrazně proměnila. V roce 2007 byla nabídka sociálních služeb v regionu relativně jednoduchá: pečovatelská služba dnešního CSS Tišnov, p.o., pečovatelská služba městyse Lomnice, do regionu dojížděla pečovatelská služba Oblastní charity Žďár nad Sázavou, od počátku roku 2007 po vyřešení majetkových poměrů v regionu působil Domov pro seniory Předklášteří a Domov sv. Alžběty.

Sociální služby ORP Tišnov v následujícím období zaznamenaly rychlý rozvoj, přičemž zásadní událostí byl vstup Diecézní charity Brno – Oblastní charity Tišnov do regionu v roce 2007, kdy tato postupně registrovala a začala občanům poskytovat následující služby: pečovatelská služba (1.1. 2008), nízkoprahové zařízení pro mládež – Klub Čas (1.1. 2008), odborné sociální poradenství – Poradna Porta (1.1. 2008), odlehčovací služba (1. 12. 2009), chráněné bydlení Skryje (1.9. 2011), sociální – rehabilitace (1. 9. 2011). Centrum sociálních služeb Tišnov, p.o. zřídilo sociálně – aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (1.4. 2011). Do regionu postupně začali vstupovat poskytovatelé terénních sociálních služeb s celokrajskou působností, kteří se specializují na méně početné cílové skupiny občanů (služby rané péče, osobní asistence, terénních programů). K červnu 2012 již odbor sociálních věcí MěÚ Tišnov eviduje v rámci správního obvodu ORP Tišnov celkem 20 sociálních služeb realizovaných ze strany 12 poskytovatelů.

S rozvíjejícím se „trhem sociálních služeb“ v letech 2007 – 2010 se měnily taktéž nároky na proces komunitního plánování sociálních služeb na úrovni Jihomoravského kraje a obcí s rozšířenou působností.

Jihomoravský kraj od 1. září 2009 započal realizaci dvouletého individuálního projektu s názvem „Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji,“ následně navázal aktuálně probíhající individuální projekt „Podpora plánování rozvoje sociálních služeb v Jihomoravském kraji II.“ Oba projekty jsou nadále založeny na finanční a vzdělávací podpoře procesů komunitního plánování sociálních služeb na místní úrovni v rámci jednotlivých ORP. Výstupem plánovacích procesů na úrovni Jihomoravského kraje je aktuálně platný „Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na území Jihomoravského kraje na období 2012 – 2014,“ který reagoval na změny v oblasti sociálních služeb a problematiku udržitelnosti sociálních služeb následujícími zásadními změnami:

  1. Přinesl členění projektových záměrů sociálních služeb na stávající projektové záměry, rozšiřující projektové záměry (navýšení plánu rozpočtu na příští rok o více než 3% společně s navýšením kapacity) a nové projektové záměry sociálních služeb (nově registrované sociální služby).
  2. Přinesl povinnost koordinátorů KPSS ORP do konce června příslušné kalendářního roku zasílat krajskému koordinátorovi rozšiřující a nové projektové záměry dle předepsané struktury schválené organizační strukturou KPSS ORP. Jedná se o záměry, které v příštím kalendářním roce budou žádat o veřejné finanční prostředky MPSV a JMK.
  3. Přinesl povinnost nového projektového záměru sociálních služeb doložit splnění podmínky povinné spoluúčasti obcí na financování nové sociální služby ve výši 10% u terénních služeb, 15% u ambulantních služeb a 20% u pobytových služeb.
  4. Přinesl v reakci na priority národní strategie trend nepodpory vzniku nových pobytových zařízení sociálních služeb mimo vybrané typy a naopak trend podpory terénních sociálních služeb.

Lze zdůraznit, že zásadní změnou je stanovení míry spolufinancování nových sociálních služeb schválené Radou Jihomoravského kraje dne 6. října 2011 usnesením č. 9806/11/R 132 s cílem nastavit mechanismus prověřující potřebnost nových sociálních služeb, které chtějí vstoupit do systému financování.1) Dané opatření znamená, že každý nový projekt sociální služby musí prokázat splnění předepsané míry spolufinancování ročních provozních nákladů dané služby, jinak tato služba nebude zanesena do akčního plánu Jihomoravského kraje na příští kalendářní rok a finančně podpořena.

Komunitní plánování sociálních služeb ORP Tišnov na období 2013 - 2014 a procesy KPSS reagují v rámci organizační struktury ORP Tišnov na výše uvedené změny, a to především následujícími kroky:

  1. Zmapování stávajících projektových záměrů sociálních služeb působících v regionu ORP Tišnov, stanovením aktuální kapacity těchto služeb a jejich evidence v komunitním plánu.
  2. Zaměření nového komunitního plánu na stávající projekty sociálních služeb realizované ve správním obvodu ORP Tišnov.
  3. Vytvoření sad ukazatelů činnosti sociálních služeb evidovaných v komunitním plánu ORP Tišnov, s pomocí těchto ukazatelů bude měřena vždy činnost sociálních služeb za předcházející ukončený kalendářní rok a posuzovány rozvojové záměry sociálních služeb do budoucna.
  4. Na úrovni ORP nastavení monitoringu využívání sociálních služeb občany jednotlivých obcí.
  5. Převedením činnosti sociálních služeb do měřitelné podoby získat jednotnou strukturu informací vykazovaných ze strany poskytovatelů sociálních služeb obcím správního obvodu jako podkladu pro vyjednávání o finanční podpoře příslušné sociální služby ze strany obce.
  6. Vypracování návrhu pravidel projednávání rozšiřujících a nových projektových záměrů sociálních služeb organizační strukturou KPSS ORP Tišnov se zapojením obcí správního obvodu.
  7. Schvalování komunitního plánu jako strategického dokumentu ze strany obcí správního obvodu ORP Tišnov bude doplněno schvalováním jednotlivých konkrétních projektů sociálních služeb vybraných ze strany obce a výše finanční spoluúčasti obce na těchto projektech za účelem provázání komunitního a akčního plánu sociálních služeb s financováním ze strany obcí a konkretizace vyjádření podpory zvoleným prioritám a opatření ze strany obcí.