Jeníkova hruška

Hrušeň obecná (Pyrus communis)

Jeníkova hruška
  • Vyhlášena za památný strom v roce 2008 Městským úřadem Tišnov, odborem životního prostředí.
  • V současnosti je strom chráněn podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, § 46 odst. 1 a 2.
  • Obvod kmene je 2,3 m, výška stromu je 12,5 m.
  • Ze zákona má každý památný strom ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm nad zemí. V ochranném pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost.
  • Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v jejich přirozeném vývoji. Ošetřování památných stromů, zásahy a činnosti v jejich ochranném pásmu je možné provádět jen s předchozím souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody.

Stáří této dosud plodící hrušně je odhadnuto na cca 200 roků. Strom má široce rozložitou korunu utvářenou mohutnými kosterními větvemi.  Roste ve volné krajině mimo zastavěné území města u polní cesty vedoucí do lesa v lokalitě Za Mlýnem. Hrušeň obecná je druh se složitým vývojem. Za původní druh naší krajiny považujeme hrušeň planou tzv. polničku (Pyrus pyraster). Z hrušně obecné se odvozuje mnoho ovocných odrůd hrušní, např. Krvavka, Máslovka, Boscova lahvice atd. Lidově se pro strom a především pro plod samotný používá výraz hruška.

Hrušně řadíme do čeledi růžovitých, patří k dlouhověkým dřevinám. Hrušně koření velmi hluboko, nejčastěji až do třímetrové hloubky. Plodem hrušně je malvice. Jejich semena jsou cenným materiálem pro pěstování původních odrůd v podobě semenáčů a pláňat. Vyskytují se i samosprašné odrůdy a často u nich můžeme též pozorovat partenokarpii – tvorbu plodů bez semen (Hardyova máslovka, Boscova lahvice,…). Hrušně dorůstají až dvaceti metrů, což vede k obtížné sklizni. Ovoce také není konstruováno na pád z takovéto výšky a často dojde k jeho znehodnocení. Proto se hrušně obvykle roubují na kdoulové podnože, které nemají tak bujný růst. V našich podmínkách se hrušním daří nejlépe na jihozápadních svazích, do 400 m.n.m. Hrušně potřebují ke správnému růstu půdy středně vlhké, bohaté na živiny, dobře propustné a hluboké. Využívá se pro přímou konzumaci, zavařování, výrobu moštu a povidel, pro výrobu pálenky „hruškovice“, ale také pracharandy, což je usušený a umletý prášek používaný v domácí kuchyni.

Na významnost stromu upozornila paní Marie Juránková a na její doporučení byla hrušeň vyhlášena za památnou.

Datum vytvoření: 3.2.2014 / Datum změny: 31.3.2015