Sociálně - právní ochrana dětí


Co se rozumí sociálně-právní ochranou dětí?


 

sociálně - právní ochranou dětí (dále jen ,,SPOD") dle ust. § 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o SPO“) rozumíme zejména:

  1. ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu,
  2. ochranu oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění a
  3. působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny,
  4. zabezpečení náhradního rodinného prostředí pro dítě, které nemůže být trvale nebo dočasně vychováváno ve vlastní rodině.

Dle ust. § 5 zákona o SPO předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. Přitom se přihlíží i k širšímu sociálnímu prostředí dítěte.

 


Co jsou to orgány sociálně - právní ochrany dětí?


 

Dle ust. § 4 odst.1 zákona o SPOD  sociálně-právní ochranu zajišťují orgány sociálně-právní ochrany (dále jen ,,OSPOD"), jimiž jsou  

  1. krajské úřady (pro OSPOD MěÚ Tišnov se jedná o Krajský úřad Jihomoravského kraje)
  2. obecní úřady obcí s rozšířenou působností (jedná se o postavení OSPOD MěÚ Tišnov v rámci systému orgánů OSPOD, neboť Město Tišnov je obcí s rozšířenou působností)
  3. obecní úřady a újezdní úřady (zákon o SPOD ukládá povinnosti v rámci systému sociálně - právní ochrany dětí taktéž obecním úřadům obcí I. stupně, a to v rámci přenesené působnosti, tyto jsou v rámci procesu uzavírání veřejnoprávních smluv v rámci správního obvodu města Tišnova postupně převáděny na Město Tišnov a jeho úřad)
  4. ministerstvo (míněno Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR)
  5. Úřad (míněn Úřed pro mezinárodně právní ochranu dětí ČR)
  6. Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (pro správní obvod MěÚ Tišnov je nedůležitější Kontaktní pracoviště Krajské pobočky Jihomoravského kraje - Úřad práce Tišnov)

Každý z výše uvedených orgánů má dle zákona o SPOD vymezeny funkce v systému sociálně - právní ochrany dětí. Zákon o SPOD však dále uvádí, že sociálně-právní ochranu dále zajišťují

  1. obce v samostatné působnosti,
  2. kraje v samostatné působnosti,
  3. komise pro sociálně-právní ochranu dětí,
  4. další právnické a fyzické osoby, jsou-li výkonem sociálně-právní ochrany pověřeny.

Jaké obce spadají do správního obvodu OSPOD MěÚ Tišnov?


 

Správní obvod OSPOD ORP Tišnov je vymezen územím obcí (včetně jejich místních částí): Běleč, Borač, Borovník, Braníškov, Brumov, Březina, Bukovice, Černvír, Deblín, Dolní Loučky, Doubravník, Drahonín, Drásov, Heroltice, Hluboké Dvory, Horní Loučky, Hradčany, Kaly, Katov, Křižínkov, Kuřimská Nová Ves, Kuřimské Jestřabí, Lažánky, Lomnice, Lomnička, Lubné, Malhostovice, Maršov, Nedvědice, Nelepeč-Žernůvka, Níhov, Ochoz u Tišnova, Olší, Osiky, Pernštejnské Jestřabí, Předklášteří, Rašov, Rohozec, Rojetín, Řikonín, Sentice, Skalička, Skryje, Strhaře, Svatoslav, Synalov, Šerkovice, Štěpánovice, Tišnov, Tišnovská Nová Ves, Újezd u Tišnova, Unín, Úsuší, Vohančice, Vratislávka, Všechovice, Zhoř, Žďárec, Železné (vyhláška MV ČR č. 388/2002 Sb.).

 

Pokud potřebujete informaci týkající se rozdělení obcí mezi jednotlivé praocvníky OSPOD MěÚ Tišnov, nahlédněte do sekce ,,Kontakty".

 


Co je náplní práce OSPOD MěÚ Tišnov?


 

Na tomto místě uvádíme podrobnější členění činností OSPOD ze zákona, přičemž jednotlivým činnostem jsou detailněji věnovány další stránky tohoto webu.

 

I. OBECNÝ VÝKON SOCIÁLNĚ - PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ

 

  1. Přijímání oznámení o ohrožených dětech
  2. Provádění šetření týkajících se dítěte a jeho rodiny
  3. Zajišťování práv dětí (opatrovnictví, jednání, spolupráce)
  4. Podávání návrhů a podnětů soudu
  5. Správní rozhodování
  6. Poradenství a odborná pomoc
  7. Vedení a správa spisové dokumentace
  8. Poskytování zpráv a sdílení informací
  9. Výkon dožádání

II. SPECIALIZOVANÝ VÝKON  SOCIÁLNĚ - PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ

 

SOCIÁLNÍ KURATELA (agenda kurátora pro mládež, včetně činností spadajících do obecného výkonu SPOD a ústavní péče)

 

  1. Přijímání informací a podávání návrhů o dětech s výchovnými problémy
  2. Provádění šetření a práce s dětmi a mladistvými s výchovnými problémy
  3. Účast na úkonech orgánů činných v trestním řízení (OČTŘ) ve věci činů jinak trestných, provinění u dětí a mladistvých včetně přestupkových řízení mladistvých
  4. Spolupráce s dalšími orgány a institucemi při ochraně dětí s výchovnými problémy

 

NÁHRADNÍ RODINNÁ PÉČE

 

  1. Vyhledávání dětí a rodičů vhodných pro NRP
  2. Zpracování dokumentace a rozhodování pro účely NRP
  3. Provádění šetření, poradenství a doprovázení náhradních rodin

 

ÚSTAVNÍ PÉČE A ZAŘÍZENÍ PRO DĚTI VYŽADUJÍCÍ OKAMŽITOU POMOC

 

  1. Práce s dětmi v ústavní péči a s jejich rodinami
  2. Spolupráce s ústavem, sdílení informací
  3. Provádění šetření, vydávání stanovisek souvisejících s ústavní péčí
  4. Výkon SPO v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc

DĚTI CIZINCI

 

  1. Výkon SPO ve vztahu k dětem - cizincům na území ČR
  2. Výkon SPO ve vztahu k dětem z ČR v cizině

 


Na které děti se sociálně - právní ochrana zaměřuje?


 

Velmi zjednodušeně řečeno sociálně - právní ochrana dětí se zaměřuje na dvě skupiny dětí:

 

1) První skupinou jsou děti, v jejichž věci probíhá řízení před soudem a OSPOD je ve věci dítěte ustanoven tzv. kolizním opatrovníkem - Jedná se nejčastěji o řízení věci úpravy výchovy, výživy, styku s rodičem nebo např. řízení o schválení právního úkonu za nezletilého (nejčastěji např. řízení o výpovědi smlouvy o stavebním spořední, schválení dědické dohody, odmítnutí dědictví, schválení právního úkonu podání žaloby za nezletilého). O těchto dětech se pracoviště OSPOD zpravidla dozvídá obsílkou ze strany příslušného soudu na základě usnesení o ustanovení kolizním opatrovníkem pro účely zahájeného řízení ve věci dítěte.

 

2) Druhou skupinou jsou děti uvedené v zákoně o SPOD v ust. § 6, tj. děti, které jsou na svém řádném bio-psycho-sociálním vývoji ohroženy někteoru ze zákonem předpokládaných skutečností. O těchto dětech se OSPOD dozvídá prostřednictvím podání od fyzických a právnických osob, následně provádí sociální šetření s cílem zjistit, zda se jedná o dítě uvedené v ust. § 6 zákona o OSPOD, dle kterého se sociálně právní ochrana dětí ze zákona zaměřuje na děti:

  • jejichž rodiče zemřeli,neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, nebo nevykonávají nebo zneužívají práva plynoucí z rodičovské odpovědnosti;
  • které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její výchovy;
  • které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití;
  • které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných fyzických nebo právnických osob odpovědných za výchovu dítěte;
  • na kterých byl spáchán trestný čin ohrožující život, zdraví, svobodu, jejich lidskou důstojnost, mravní vývoj nebo jmění, nebo je podezření ze spáchání takového činu;
  • které jsou na základě žádostí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte opakovaně umísťovány do zařízení zajišťujících nepřetržitou péči o děti nebo jejich umístění v takových zařízeních trvá déle než 6 měsíců;
  • které jsou ohrožovány násilím mezi rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, popřípadě násilím mezi dalšími fyzickými osobami;
  • které jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany, azylanty nebo osobami požívajícími doplňkové ochrany, a které se na území České republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za jejich výchovu;

pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.

 


Kdo je kurátor pro mládež?


 

Každé pracoviště OSPOD vytváří pro výše uvedené skupiny činností specializace jednotlivých pracovníků dle své velikosti a nápadu problematiky v daném správním obvodu. V rámci OSPOD MěÚ Tišnov je vytvořena jedna specializace, a to pozice kurátor pro mládež.

Kurátor pro mládež je specializovaný pracovník zařazený v rámci OSPOD, který pracuje s cílovou skupinou dětí vymezených v ust. § 6 odst. c) zákona o SPOD, tj. děti (osoby mladší 18 let), které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin, který by jinak byl trestným činem, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití; K výkonu své činnosti používá kurátor pro mládež nástrojů obecného a specifického výkonu OSPOD, avšak se zaměřením na výše uvedenou cílovou skupinu, tj. osoby mladší 18 let, jejichž v jejichž chování a jednání se vyskytuje některá ze závažnějších forem výchovných problémů či sociální patologie.

Činnost kurátora pro mládež je pak specificky vymezena v ust. § 32 odst 4 zákona o SPOD jako:

  1. analyzování situace v oblasti sociálně patologických jevů u dětí a mládeže a navrhování preventivních opatření,
  2. účast na přestupkovém řízení vedeném proti mladistvému v souladu se zákonem o přestupcích, trestním řízení vedeném proti mladistvému a řízení o činech jinak trestných u dětí mladších 15 let podle zvláštního právního předpisu,
  3. návštěvy dětí s nařízenou ústavní výchovou z důvodu závažných výchovných problémů, dětí s uloženou ochrannou výchovou, dětí vzatých do vazby a ve výkonu trestního opatření odnětí svobody a rovněž rodičů těchto dětí,
  4. spolupráci s příslušným střediskem Probační a mediační služby, a to zejména při zjišťování poměrů mladistvého pro účely trestního řízení a u dětí mladších 15 let pro účely řízení o činech jinak trestných, a při výkonu opatření uložených dítěti či mladistvému podle zvláštního právního předpisu,
  5. pomoc dětem uvedeným v písmenu c) po propuštění z ochranné nebo ústavní výchovy a po propuštění z výkonu trestního opatření odnětí svobody s cílem působit k obnovení jejich narušených sociálních vztahů, jejich začlenění do rodinného a sociálního prostředí a k zamezení opakování protiprávní činnosti,
  6. zajištění návazné péče dětem uvedeným v písmenu c) i po dosažení zletilosti, zejména dojde-li k prodloužení ústavní nebo ochranné výchovy; při zajištění návazné péče je kurátor pro děti a mládež povinen spolupracovat zejména s obcemi v samostatné i přenesené působnosti, s krajskou pobočkou Úřadu práce, s poskytovateli sociálních služeb a zařízeními pro výkon ústavní a ochranné výchovy.

Kde mohu získat další informace týkající se problematiky sociálně - právní ochrany dětí?


 

Další informace ve věci sociálně - právní ochrany dětí v celé její šíři můžete získat na následujících webových stránkách:

 

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR - http://www.mpsv.cz/cs/4 (na těchto stránkách naleznete další informace o systému sociálně - právní ochrany dětí, zákonech, strategie, metodiky, stanoviska ministerstva, výzkumné zprávy, studie, odborné texty, prezentace z konferencí, statistiky a další).

 

Informační portál pro orgány sociálně - právní ochrany dětí  - http://www.ospod.cz/ (obsahuje pro nezaregistrovaného uživatele především v pravé dolní části lišty úvodní strany odkazy na řadu dalších více méně kvalitních webových stránek zaměřené na problematiku sociálně - právní ochrany dětí v oblasti náhradní rodinné péče, úpravy práv a povinností k dětem atd)

 

Veřejný ochránce práv - http://www.ochrance.cz/stiznosti-na-urady/pripady-a-stanoviska-ochrance/... (na těchto stránkách naleznete především stanoviska Veřejného ochránce práv v oblastech ústavní výchovy, úpravy styku, mezinárodních věcí, stanoviska k otázkám úředních postupů orgánů sociálně - právní ochrany dětí a další).

 

Odkazy na další webové stránky zaměřené úžeji na dílčí problematiky sociálně - právní ochrany dětí naleznete na dalších stránkách tohoto webu.

 


Jakým způsobem je možné podat stížnost na činnost OSPOD MěÚ Tišnov?


 

Problematika příjímání, evidence a vyřizování stížností na postup OSPOD MěÚ Tišnov se řídí ust. § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a v oblatech neupravených zákonem  Pravidly pro vyřizování petic a stížností orgány města Tišnova.

 

Dle ust. § 175 správního řádu:

(1) Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany.

(2) Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; odpovědnost za trestný čin nebo správní delikt není tímto ustanovením dotčena.

(3) Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam.

(4) Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.

(5) Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.

(6) Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal. (7) Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

 

Prakticky: Pokud má občan (tj. zpravidla rodič, jiná osoba odpovědná za výchovu) za to, že OSPOD MěÚ Tišnov nepostupuje v jeho případě správně, je možné podat proti chování úřední osoby či úřednímu postupu konkrétního pracovníka stížnost. Tuto stížnost je možné podat osobně do protokolu přímo na pracovišti OSPOD MěÚ Tišnov, a to nejlépe u vedoucího odboru. Stížnost je ovšem povinen na zvláštní protokol zaznamenat každý pracovník OSPOD MěÚ Tišnov. Stížnost je možné podat písemným podáním nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem. Z podání musí být zřejmé kdo je činí, musí být uvedeno jméno, příjmení, datum narození, trvalý pobyt, korespondenční adresa, podpis. Z podání musí být zřejmé, jakého případu se stížnost týká a co konkrétně je vytýkáno, dále žádost o písemné vyjádření ke stížnosti. Pokud je stížnost učiněna např. e-mailem, je zapotřebí ji do 5 dnů doplnit některou výše uvedených forem podání. Na e-mailovou stížnost není možné reagovat, a to již jen z toho prostého důvodu, že tento způsob komunikace neumožňuje prokazatelnou identifikaci podatele. Přes e-mail nemohou být sdělovány žádné osobní a citlivé údaje, které jsou zpravidla vždy součástí vyrozumění, které je ze strany OSPOD MěÚ Tišnov stěžovateli zasíláno. Po obdržení stížnosti je podatelnou či pracovištěm OSPOD MěÚ Tišnov stížnost zaevidována do spisového systému a předána právníkovi úřadu k zaevidování do evidence stížností. Příslušným k vyřízení stížnosti je vžddy nejbližší nadřízený osoby, proti níž stížnost směřuje. U referenta je to vedoucí odboru, u vedoucího odboru tajemník úřadu. Osoba vyřizující stížnost prošetří veškeré skutečnosti uvedené ve stížnosti, nejsou-li jí již známy. V případě potřeby provede místní šetření, vyžádá si dokumenty, které bezprostředně s obsahem petice či stížnosti souvisí, vyslechne osoby, proti nimž podání směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci nebo si vyžádá jejich písemné stanovisko. Dle pravidel ve lhůtě do 30 dnů je stěžovateli zaslána písemná odpověď, tato lhůta může být v odůvodněných případech prodloužena na 60 dnů dle zákona. Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti. Nadřízeným orgánem OSPOD MěÚ Tišnov je Krajský úřad Jihomoravského kraje, Odbor sociálních věcí, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82  Brno. Nadřízený orgán se ovšem stížností bude zabývat pouze tehdy, pokud již OSPOD MěÚ Tišnov měl možnost v 1. stupni stížnost vyřídit a písemně se stěžovateli k řešenému problému vyjádřil. Pokud se tak nestalo, nadřízený orgán bez dalšího stížnost postoupí OSPOD MěÚ Tišnov k vyřízení v 1. stupni. Je-li stížnost v 1. stupni či 2. stupni shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je OSPOD MěÚ Tišnov  povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě.

 

„Podpora naplnění vybraných kritérií standardů kvality v rámci činnosti OSPOD MěÚ Tišnov“ reg.č. CZ.1.04/3.1.03/C2.00068, který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

 

 

 

Datum vytvoření: 3.12.2014 / Datum změny: 9.4.2018