Zajišťování práv dětí (opatrovnictví, jednání, spolupráce)


Jaké jsou základní činnosti orgánu sociálně - právní ochrany dítěte směřující k hájení práv dítěte?


 

Zajišťování práv dětí představuje soubor celé řady činností, které pracovníci OSPOD ze zákona vykonávají. Nejdůležitější činnosti spadající do této oblasti je možné vyjádřit následujícím bodovým výčtem:

 

  1. realizace práva dítěte vyjádřit svůj názor, být slyšeno a obdržet informaci § 8,2 -3
  2. výkon funkce poručníka a činění neodkladných úkonů v zájmu dítěte v době do ustanovení poručníka §17,a), b)
  3. zajišťování součinnosti při výkonu rozhodnutí o výchově, účast při výkonu soudních rozhodnutí §14, 7 až 10
  4. sledování nepříznivých jevů, omezování jejich působení - §10, 3 a,b
  5. vypracování hodnocení situace dítěte, který pravidelně aktualizuje, zpracovává individuální plán ochrany dítěte, který pravidelně vyhodnocuje § 10, 3 c,d
  6. pořádání případové konference pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí § 10, 3 e
  7. poskytnutí neodkladné pomoci dítěte bez odpovídající péče, posuzování situace dítěte bez péče - §15, 1, 2
  8. držení pohotovostí v rámci systému vyrozumění a úkony dle Metodického pokynu MPSV ze dne 2.11. 1995 (ve znění z 15. 3. 2007) k postupu obecních úřadů

 


Kde je konkrétně upraveno a jak je v praxi ralizováno právo dítěte vyjádřit svůj názor, být slyšeno a obdržet informaci?


 

Právo dítěte být slyšeno a vyjádřit svůj názor -  dle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o SPOD") dítě, které je schopno formulovat své vlastní názory, má právo pro účely sociálně-právní ochrany tyto názory svobodně vyjadřovat při projednávání všech záležitostí, které se ho dotýkají, a to i bez přítomnosti rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte. Vyjádření dítěte se při projednávání všech záležitostí týkajících se jeho osoby věnuje náležitá pozornost odpovídající jeho věku a rozumové vyspělosti. Při své činnosti bere orgán sociálně-právní ochrany v úvahu přání a pocity dítěte s přihlédnutím k jeho věku a vývoji tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jeho citového a psychického vývoje.

 

Právo obdržet informace - dle ust. § 8 odst. 2 zákona o SPOD dítě, které je schopno s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost posoudit dosah a význam rozhodnutí vyplývajících ze soudního nebo správního řízení, kterého je účastníkem, nebo jde-li o jiné rozhodnutí vztahující se k jeho osobě, obdrží od orgánu sociálně-právní ochrany informace o všech závažných věcech jeho osoby se týkajících; o dítěti starším 12 let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit si vlastní názor a tento sdělit.

 

Jak výplývá z výše uvedeného, zákon stanovuje tzv. vyvratitelnou právní domněnku, že dítě, které již dosáhlo 12 let věku, je schopné s ohledem na svoje rozumové kompetence pracovat např. s informací, že rodiče se budou rovzádět, že je nutné upravit práva a povinnosti rodičů k dítěti a že jsou zde určité teoretické a praktické možnosti, jak může být daná problematika vyřešena. Dítě je oprávněno být o této situaci informováno a má právo se k danému vyjádřit, tedy především k tomu, jakým způsobem bude upravena výchova dítěte v době před a po rodzvodu. Aby mohlo dítě danou situaci náležitě zvážit, potřebuje kromě nezbytné míry rozumové vyspělosti, taktéž inforamace podané patřičným způsobem a v patřičném množství.  Věková hranice od 12 let je vyvratitelná právní domněnka, což znamená, že se jedná o orientační věkovou hranici odvozenou ze statistických výsledků, dle kterých již naprostá většina dětí ve věku 12 let již je na takové rozumové úrovni, že je schopna s danými informacemi pracovat a vyjadřovat svůj názor. V praxi rozhovor s dítětem na OSPOD realizován automaticky od věku odpovídajícího 1. třídě, tj. od 6 - 7 let, v některých případech ještě s dětmi mladšími. Rozumová úroveň dětí je individuální a podílí se na ní celá řada faktorů, kromě rozumovch schopností např. chování rodičů, způsobem, jakým rodiče před dítětem danou situaci prezentují, řeší, zda dochází před dítětem ke konfliktům, uzavírání koalicí s dítětem, jeho manipulací proti druhému rodiči apod. Je nutné uvést, že v některých případech i přes svoji rozumovou vyspělost jsou děti vzniklou situací a chováním rodičů tak stresovány, že se v dané souvislsoti odmítají jakýmkoliv způsobem vyjadřovat či se vyjadřují se tendenčně. Rozumová vyspělost dítěte tak v praxi v těchto případech není rozhodujícím faktorem určujícím kompetenci dítěte vyjádřit se a zvážit poskytnuté informace.

V praxi jsou tak výše uvedená práva dítěte realizována rozhovory pracovníků OSPOD MěÚ Tišnov s dětmi, a to bez přítomnosti rodičů. Jsou realizovány rozhovory na pracovišti OSPOD MěÚ Tišnov, a to na základě předvolání rodičů s dětmi nebo rozhovory s dětmi bez předvolání rodičů s dětmi (např. v domácnostech, ve škole). Pracovníci OSPOD MěÚ Tišnov vykonávají funkci kolizního opatrovníka v soudních řízení týkajících se dětí s trvalým pobytem/bydlištem ve správním obvodu ORP Tišnov (viz. dále).  

 


Jaká existují řízení ve věcech péče soudu o nezletilé?


 

Dle ust. § 466 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o ZŘS") soud rozhoduje ve věcech péče o nezletilé zejména v řízeních:

 

1) jména a příjmení nezletilého dítěte

2) péče o nezletilé dítě

3) výživy nezletilého dítěte

4) styku s nezletilým dítětem

5) rodičovské odpovědnosti

6) poručenství

7) opatrovnictví nezletilého dítěte

8) předání nezletilého dítěte

9) navrácení nezletilého dítěte

10) pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout

11) souhlasu s právním jednáním nezletilého dítěte

12) zastupování nezletilého dítěte

13) péče o jmění nezletilého dítěte

14) ústavní výchovy nezletilého dítěte a jiných výchovných opatření

15) ochranných opatření

16) pěstounské péče

17) určení data narození nezletilého dítěte

18) přiznání svéprávnosti nezletilému dítěti

19) přivolení souhlasu a odvolání souhlasu zákonného zástupce k samostatnému provozování obchodního závodu nebo k jiné obdobné výdělečné činnosti

 

Ve všech těchto řízeních je OSPOD zpravidla ustanovován u dětí s bydlištěm ve správním obvodu příslušného úřadu obce s rozšířenou působností tzv. kolizním opatrovníkem.

 


Co znamená funkce kolizního opatrovníka nezletilého před soudem?


 

Dle ust. § 892 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,NOZ") rodič nemůže dítě zastoupit, jestliže by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi ním a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. V takovém případě jmenuje soud dítěti opatrovníka.

Pokud je tedy k soudu podán ze strany rodičů návrh ve věci řízení nezletilého dítěte, má se za to, že zde hrozí možná kolize zájmů mezi rodiči, kteří jsou účastníky řízení a dítětem/dětmi, kteří jsou taktéž účastníky řízení. Ani jden z rodičů, kteří jsou jinak zákonnými zástupci dítěte, nemůže v řízení dítě/děti zastoupit. Soud tak ustanoví usnesením pro účely řízení opatrovníka, tj. orgán - sociálně právní ochrany dětí dle pobytu dítěte. Toto usnesení je doručeno rodičům a příslušnému OSPOD, od kterého si zpravidla vyžádá ve věci písemnou zprávu. Na základě usnesení soudu a žádosti o zprávu činí OSPOD jakožto opatrovník, tj. kromě opatření potřebných zpráv třetích subjektů (škola, školka, lékař atd.) taktéž rozhovory s rodiči, dětmi či místní sociální šetření. V rámci těchto rozhovorů je taktéž o řízení informováno dítě a zjišťován jeho názor ve věci. Jakožto opatrovník se následně v pozici účastníka řízení OSPOD účastní řízení před soudem se všemi právy a povinnostmi z dané pozice vyplývající, tj. zejména účastní se jednání u soudu, navrhuje důkazy, je oprávněn klást vyslýchaným otázky, vyjadřuje se k věci a činí návrhy ve věci závěrečného rozhudnutí soudu, má právo se do rozhodnutí soudu odvolat.

 


Co je vyhodnocení situace dítěte/rodiny?


 

Vyhodnocování situace dítěte/rodiny je postup pracovníka OSPOD, jehož cílem je na základě shromážděné dokumentace určit, zda se v daném konkrétním případě jedná o případ ohroženého dítěte (základní vyhodnocení) a následně, postup pracovníka směřující ke stanovení potřebných opatření pro účely individuálního plánu ochrany dítěte (podrobné vyhodnocení). Podkladem pro oba typy vyhodnocení je formulář vyhodnocení situace dítěte /rodiny, do něhož zpracovává příslušný pracovník OSPOD informace získané z dostupných podkladů.

 

Povinnost provádět vyhodnocování situace dítěte je ukotvena v ust. § 10 odst. 3 písm. c) zákona o SPOD, dle kterého je OSPOD MěÚ Tišnov povinen pravidelně vyhodnocovat situaci dítěte a jeho rodiny, a to zejména z hlediska posouzení, zda se jedná o dítě uvedené v § 6, podle druhu a rozsahu opatření nezbytných k ochraně dítěte, a poskytovat pomoc rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte.

Rozsah vyhodnocování situace dítěte a jeho rodiny je upraven v ust. § 1 odst. a) - c) vyhlášky 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí, a to:

a) vyhodnocování situace dítěte, které zahrnuje 1. zjištění míry ohrožení práv a zájmů dítěte, 2. vymezení sociálních, zdravotních nebo jiných rizik, kterým je dítě vystaveno, 3. posouzení úrovně tělesného a duševního vývoje dítěte s ohledem na věk dítěte, 4. zhodnocení průběhu vzdělávání dítěte a předpokladů k dalšímu vzdělávání, 5. určení a posouzení individuálních potřeb a zájmů dítěte, 6. vymezení vlastností a určení schopností dítěte, popřípadě předpokladů k jejich získání, 7. zjištění a zohlednění názoru a přání dítěte s ohledem k věku dítěte a jeho rozumové vyspělosti, 8. další skutečnosti nezbytné pro hodnocení situace dítěte v konkrétním případě,   b) vyhodnocování situace rodiny, které zahrnuje 1. analýzu situace rodiny a rodinného prostředí, 2. analýzu příčin krize v rodině, 3. zhodnocení vztahu rodiče a dítěte, 4. určení potřeb rodiny, 5. určení možností rodiny, především vztahových, ekonomických a sociálních, 6. určení výchovných kompetencí a předpokladů rodičů k výchově dítěte a zhodnocení možných rizik ve výchově dítěte, 7. posouzení materiálních a finančních podmínek života rodiny, 8. další skutečnosti nezbytné pro hodnocení situace rodiny v konkrétním případě,   c) vyhodnocování širšího prostředí rodiny, které zahrnuje 1. určení možností v širší rodině, včetně vztahových, ekonomických a sociálních možností a jejich využitelnost pro rodinu, 2. určení možností v širším sociálním prostředí rodiny, včetně dostupnosti a kvality sociálních, zdravotních, výchovně-vzdělávacích a komunitních služeb a bezpečnosti lokality, 3. další skutečnosti nezbytné pro hodnocení širšího prostředí rodiny v konkrétním případě.

 

Dle kriteria standardu 9c: Orgán sociálně-právní ochrany  provádí u všech případů, zejména v okamžiku zavedení dítěte do evidence dětí uvedených v § 54 zákona, základní vyhodnocování potřeb dítěte a situace rodiny (dále jen "vyhodnocování"), zaměřené na skutečnost,zda se jedná o dítě vymezené v § 6 a § 54 písm. a) zákona, o dítě uvedené v § 54 písm. b) zákona, nebo o dítě zařazené do evidence dětí z jiného důvodu. Jestliže ze závěru vyhodnocování vyplývá, že se jedná o dítě vymezené v § 6 zákona,provádí orgán sociálně-právní ochrany podrobné vyhodnocování.

 

OSPOD MěÚ Tišnov tak v praxi pracuje se základním vyhodnocením situace dítěte/rodiny, jehož úkolem je určit, zda se v konkrétním případě jedná o dítě uvedené v ust. § 6 zákona o SPOD. Pokud je výsledkem základního vyhodnocení závěr, že se jedná o dítě uvedené v ust. § 6  zákona o SPOD, je následně provedeno podrobné vyhodnocení siutace dítěte/rodiny. Postup pracovníků OSPOD MěÚ Tišnov je upraven ,,Pravidly přijetí oznámení o ohroženém dítěti, posouzení naléhavosti, přidělení případu, vyhodnocení situace dítěte, stanovení individuálního plánu ochrany dítěte,  přehodnocení individuálního plánu ochrany dítěte a ukončení případu."

 


Co je individuální plán ochrany dítěte?


 

Individuální plán ochrany dítěte je dokument vypracovaný příslušným pracovníkem OSPOD na základě podrobného vyhodnocení situace dítěte/rodiny. Tento dokument určuje příčiny ohrožení dítěte a stanovuje základní úkoly, které mají být realizovány tak, aby byly příčiny ohrožení dítěte odstraněny či aslepoň zmírněny. Na tvorbě tohoto dokumentu se podílejí zpravidla příslušný pracovník OSPOD, osoby odpovědné za výchovu (rodiče, pěstouni atd.) nebo další instituce v závislosti na příčinách ohrožení dítěte (škola, lékař, dětský domov, výchovný ústav atd.). S individuálním plánem jsou seznámeny osoby odpovědné za výchovu, dítěte, dítě (s ohledem na věk a rozumové schopnosti) a další subjekty podílející se na realizaci cílů individuálního plánu ochrany dítěte. Plán je pravidelně ze strany OSPOD vyhodnocován.

 

Povinnost zpracovat individuální plán ochrany dítěte je ukotvena v ust. § 10 odst. 3 písm. d) zákona o SPOD, tento individuální plán ochrany dítěte  vymezuje příčiny ohrožení dítěte, stanoví opatření k zajištění ochrany dítěte, k poskytnutí pomoci rodině ohroženého dítěte a k posílení funkcí rodiny a stanoví časový plán pro provádění těchto opatření, a to ve spolupráci s rodiči nebo jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dítětem a odborníky, kteří se podílejí na řešení problému dítěte a jeho rodiny. Dále dle ust. § 10 odst. 5 písm. a) - c) individuální plán ochrany dítěte se a) zpracovává s důrazem na přijetí opatření, které umožní setrvání dítěte v péči rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte, b) vypracovává od počátku doby poskytování sociálně-právní ochrany, nejpozději do 1 měsíce od zařazení dítěte do evidence obecního úřadu obce s rozšířenou působností, c) pravidelně aktualizuje, zejména v situacích, kdy je uloženo výchovné opatření, nařízena ústavní výchova, ochranná výchova nebo kdy je dítě svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, do pěstounské péče nebo jiné náhradní výchovy.

 


Co je případová konference?


 

Případová konference je metoda sociální práce představující společné projednání případu ohroženého dítěte za přítomnosti všech účastníků, kterých se případ dotýká a mají na jeho řešení zájem či možnost pomoci (zpravidla rodiče, dítě, škola, psycholog, zástupci školských poradenských zařízení, zástupci školských pobytových zařízení).

 

Povinnost realizovat případové konference je ukotvena v ust. § 10 odst. 3 písm. e) zákona o SPOD, dle kterého je OSPOD obecního úřadu obce s rozšířenou působnosti povinen pořádat případové konference pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí a jejich rodin, a to ve spolupráci s rodiči a jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dalšími přizvanými osobami, zejména zástupci škol, školských zařízení, zařízení poskytovatelů zdravotních služeb, orgánů činných v sociální oblasti, orgánů policie, státních zástupců, odborných pracovníků v oblasti náhradní rodinné péče, poskytovatelů sociálních služeb a pověřených osob.

 


Co je pohotovost pracovníků OSPOD MěÚ Tišnov a k čemu je určena?


 

K zajištění plnění úkolů dle ust. § 16 a ust. § 37 zákona o SPOD jsou pracovníci OSPOD MěÚ Tišnov v rámci svého správního obvodu povinni držet pracovní pohotovost mimo běžnou pracovní dobu. Pracovní pohotovost OSPOD je určena pro následující pracovní úkoly:

 

1) Řešení situací, kdy se ocitlo dítě bez jakékoliv péče či jsou - li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy (tj. nalezení dítěte bez doprovodu dospělé osoby, dítě na útěku z domova nalezené policií, děti v ,,péči" osob pod vlivem alkoholu, děti opuštěné rodiči či osobami odpovědnými za výchovu)

2) Akutní úkony policie v souvislosti s nezletilými dětmi (podezření na fyzické napadání dítěte, sexuální zneužití, jinou trestnou činnost páchanou na dítěti)

 

Pracovník OSPOD MěÚ Tišnov v pohotovosti je kontaktován výhradně ze strany policie či soudu zejména ve věci výše uvedných případů. Pracovní pohotovost OSPOD MěÚ Tišnov není určena pro výkon běžné agendy, tj. např. řešení sporů rodičů ve věci péče, styku s druhým rodičem apod. Tato problematika je řešena vždy v nejbližší pracovní den a není předmětem výjedů pracovní OSPOD MěÚ Tišnov v pohotovosti.

 


Může dítě samo požádat o pomoc, pokud se ocitně v ohrožující situaci?


 

Právo dítěte požádat o pomoc - dle ust. § 8 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně - právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o SPOD") dítě má právo požádat orgány sociálně-právní ochrany a zařízení sociálně-právní ochrany, státní orgány, kterým podle zvláštních právních předpisů přísluší též ochrana práv a oprávněných zájmů dítěte (např. policie), pověřené osoby, školy, školská zařízení a poskytovatele zdravotních služeb o pomoc při ochraně svého života a dalších svých práv; tyto orgány, právnické a fyzické osoby a pověřené osoby jsou povinny poskytnout dítěti odpovídající pomoc. Dítě má právo požádat o pomoc i bez vědomí rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.

Z výše uvedeného vyplývá, že zákon o SPOD zakotvuje oprávnění dítěte požádat prakticky všechny instituce o pomoc v situaci, pokud se cítí nějakým způsobem ohroženo, tyto instituce jsou povinny v rámci své působnosti tuto pomoc poskytnout. V praxi to např. znamená, že pokud se dítě obrátí např. na paní učitelku ve škole s tím, že se nechce vrátit domů, protože je mu doma ubližováno, paní učitelka s dítětem promluví, informuje vedení školy a toto následně  kontaktuje orgán sociálně - právní ochrny dětí, který danou situaci dále řeší. Skutečnost, že dítě je oprávněno požádat o pomoc bez přítomnosti a vědomí rodičů je klíčovou podmínkou, která zajišťuje potřebné právní postavení dítěti jakožto osobě nesvéprávné za situace, kdy se cítí dítě ohroženo a hledá pomoc. Pomoc dítěti může spočívat např. v umístění dítěte v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc či u příbuzných dítěte (např. prarodičů), dokud není s ohledem na možná rizika konkrétní situace náležitým způsobem prošetřena (OSPOD, policie), rizika pro dítě objektivizována a přijata příslušná opatření (trestní řízení, rodinná psychoterapie, změna výchovného prostředí dítěte).

 

Více informací k jednotlivých postupům OSPOD je možné získat na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR: http://www.mpsv.cz/cs/14313

 

„Podpora naplnění vybraných kritérií standardů kvality v rámci činnosti OSPOD MěÚ Tišnov“ reg.č. CZ.1.04/3.1.03/C2.00068, který je financován z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR. 

 

 

 

 

Datum vytvoření: 3.12.2014 / Datum změny: 9.4.2018